126 - Výsledky interního a externího hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání jsou v případě Polska využívány pro hodnocení a odměňování práce učitelů. Zatímco v případě interního hodnocení není tato vazba zcela jednoznačná, má zásadní význam pro finanční ohodnocení učitelů v rámci jejich kariérního růstu (návaznost na bod 9 tabulky 1-11; např. UNESCO 2012c, Smoczynska et al. 2012). - Agregované výsledky centrálně organizovaného testování na úrovni základních i středních škol, případně výsledky mezinárodních šetření, umožňují svým charakterem poznání těch skupin žáků, které dosahují relativně horších výsledků. Jednou z oblastí zájmu je v tomto ohledu i rozdíl v kvalitě vzdělávání v městských a venkovských školách (návaznost na bod 9 tabulky 1-11; viz Ustawa o systemie oswiety). Celkově je polský systém hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání relevantní pro většinu v tabulce 1-11 definovaných oblastí. 1.3.10 Rakousko V případě Rakouska lze identifikovat různé způsoby využití výsledků plynoucích ze sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání. Primárně je potřeba v tomto ohledu uvést využití výsledků z mezinárodních šetření PISA a TIMSS jako základního argumentačního materiálu pro spuštění reforem rakouského systému vzdělávání (např. Specht a Sobanski 2012, Eder a Altrichter 2009, BMUKK 2011, Lassnigg, Bock-Schappelwein a Pitlik 2009). Horšící se výsledky rakouských žáků v těchto šetřeních vedly k postupnému zavádění řady reforem vzdělávacího systému, a to prostřednictvím hodnocení jeho kvality v mezinárodní perspektivě. O kvalitě rakouského vzdělávacího systému pak mají přinášet informace rovněž nové externí prvky systému hodnocení kvality ve vzdělávání – národní standardy a společná část nové maturity. Zdůrazněme, že celý systém hodnocení je rovněž spojen s úvahami o neefektivnosti vynakládaných veřejných prostředků a s využitím výsledků v plánovací oblasti (návaznost na bod 1 tabulky 1-11; Eder a Altrichter 2009). V současnosti probíhající proces praktického zavádění reforem rakouského systému sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je spojen s potřebou rozlišovat mezi současným využitím tradičních nástrojů hodnocení a potenciálním využitím nových nástrojů v budoucnosti. V kontextu této úvahy pak lze formulovat následující poznatky o využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání (Specht a Sobanski 2012, Schreiner a Breit 2013, Breit et al. 2012): - Externí prvky hodnocení kvality ve vzdělávání, tj. testování národních standardů a společná část nové maturity, budou poskytovat informace žákovi o jeho výsledcích, učiteli o anonymizovaných výsledcích žáků třídy, škole o výsledcích tříd a žáků školy (návaznost na body 5 a 6 tabulky 1-11). Takto budou tyto poznatky doplňovat zjištění tradičních interních formativních a sumativních metod hodnocení. Testování národních standardů a společná část nové maturity současně umožní reagovat na případné problémy prostřednictvím úpravy standardů (návaznost na bod 2 tabulky 1-11). - Testování národních standardů poskytuje učitelům anonymizované výsledky žáků jejich tříd, a to včetně informace o dosažených kompetencích. Takto má testování národních standardů sloužit jako diagnostický nástroj formativního hodnocení se zjištěním výukových potřeb žáků, a to přirozeně ve spojení s tradičními formativními a sumativními způsoby hodnocení (návaznost na body 7 tabulky 1-11). Vedle toho umožňuje testování národních standardů poznat hlavní charakteristiky žáků s horšími či lepšími výsledky národního testování (viz např. Schreiner a Breit 2013) a na ně pak zaměřit pozornost intervencí (návaznost na bod 8 tabulky 1-11). Tyto poznatky poskytuje rovněž vyhodnocení mezinárodních šetření. 126