125 et al. 2011a). Poznamenejme, že střední školy jsou srovnávány prostřednictvím výsledků v hodnocení NCEA (viz NZQA 2011). - Novozélandský rámec kvalifikací NCEA je pozitivně přijímán jako prvek hodnocení kvality žáka ze strany jak vysokých škol, tak zaměstnavatelů (návaznost na bod 4 tabulky 1-11). Pozitivním motivem pro přijetí žáka může být například dosažení excelentních výsledků nebo vhodný mix absolvovaných standardů (viz NZQA 2011). - Systém hodnocení učitelů založený na profesionálních standardech (atestace) a výsledky žáků vzhledem k národním standardům vytváří předpoklady pro spojení výkonnosti žáků školy na jedné straně a platového ohodnocení učitelů na straně druhé (návaznost na bod 9 tabulky 1-11). V praxi však tento přístup naráží na velmi omezený stupeň diferenciace v platech učitelů (Nusche et al. 2011a). Poznamenejme, že požadavek registrace učitelů je využit jako záruka kvality lidských zdrojů ve vzdělávání. Celkově tak národní testování umožňuje komplexní využití výsledků hodnocení ve všech rámcově definovaných oblastech. 1.3.9 Polsko Poznatky plynoucí ze sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání jsou v případě Polska využívány v řadě ohledů. Účast Polska v mezinárodních šetřeních PISA, TIMSS či dalších, stejně jako vzdělávací výsledky z národního testování žáků základních a středních škol představují významné zdroje informací pro pokračování reforem polského vzdělávacího systému. Polsko je v tomto ohledu poměrně často dáváno jako příklad dobré praxe vzhledem k lepšícím se výsledkům v hodnocení PISA (viz např. OECD 2011a, UNESCO 2012c). Jinými slovy mezinárodní šetření, stejně jako výsledky národního testování, představují základnu pro hodnocení úspěšnosti polského vzdělávacího systému a jeho efektivity (návaznost na bod 1 tabulky 1-11; srovnej např. s Rappe 2011 pro vazbu mezi výsledky národního testování a definicí efektivity) respektive pro zvážení potřeby změny kurikula na úrovni systému či škol (návaznost na bod 2 tabulky 1-11). Utváření nových nástrojů hodnocení kvality a efektivity polského vzdělávacího systému, ve spojení s nástroji tradičními, utváří širokou nabídku situací pro jejich případné využití: - Informace o výsledcích žáků ve vzdělávání jsou poskytovány žákům i rodičům jak z národně organizovaných testování, tak ze sumativních forem hodnocení na konci školního roku (návaznost na body 5 a 6 tabulky 1-11; viz např. Sawicki 2009). Současně jsou výsledky z interních a externích hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání využívány pro formativní účely. Zvyšovat kvalitu ve vzdělávání je rovněž jedním z úkolů polského dohledového orgánu (návaznost na bod 7 tabulky 1-11; viz např. Dziewulak 2013, UNESCO 2012c). - Současné metody hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání nejsou v případě Polska primárně zaměřeny na srovnávání škol mezi sebou (viz např. Sawicki 2009). Takto je omezena možnost využití externích nástrojů hodnocení kvality a efektivity pro informaci o kvalitě školy, i když Sawicki (2009) připouští využití výsledků národního testování pro tyto účely zejména ze strany některých městských škol (návaznost na bod 3 tabulky 1-11) nebo při identifikaci příkladů dobré praxe (návaznost na bod 10 tabulky 1-11). Na druhé straně výsledky národního testování, a rovněž výsledné známky z předmětů, hrají významnou roli v přijímacím řízení na vyšší stupeň středních škol a na vysoké školy (návaznost na bod 4 tabulky 1-11; viz např. IQAS 2012). 125