118 - Výsledky národního testování poskytují rovněž informace o odpovědích na jednotlivé otázky ve vazbě na obsah kurikula. V tomto ohledu poskytuje hodnocení informace o možných problémech žáků ve specifických oblastech výuky, s možností následně reagovat na tuto situaci úpravou kurikula (návaznost na bod 2 tabulky 1-11). Celkově tak národní testování umožňuje komplexní využití výsledků hodnocení ve všech rámcově definovaných oblastech. Lze očekávat, že do budoucna bude význam národního testování v případě Austrálie narůstat, a to mimo jiné ve vazbě na navázání výsledků žáků jednotlivých škol na financování vzdělávání (viz Gonski et al. 2011). Poznamenejme, že praktické využití má rovněž definice kvality prostřednictvím dosažených standardů (např. Australský kvalifikační rámec, registrace učitelů) pro zajištění kvalitních lidských zdrojů v dané oblasti a jako záruka kvality. 1.3.2 Dánsko Poznatky z různých způsobů sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání jsou v případě Dánska využity v řadě oblastí. Primárně je potřeba uvést vliv mezinárodních šetření na zahájení reforem vzdělávacího systému na přelomu tisíciletí. Zásadní roli v tomto ohledu sehrál jednak vysoký podíl neúspěšných žáků v hodnocení čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti a jednak relativně nízký podíl žáků s excelentními výsledky v rámci šetření PISA 2000 a 2003, a to i přes vysoký objem finančních prostředků poskytovaných na činnost dánského vzdělávacího systému (DMCE 2012, Shewbridge et al. 2011, DME 2008a). Následná analýza příčin poukázala mimo jiné na chybějící kulturu hodnocení a zpětné vazby respektive na chybějící sebehodnocení škol (DME 2008a). V kontextu těchto skutečností pak byly v průběhu první dekády 21. století zaváděny nové prvky hodnocení dánského vzdělávacího sytému, včetně formulace národních vzdělávacích cílů (návaznost na bod 2 tabulky 1-11) se záměrem zvyšovat efektivitu vynakládaných veřejných prostředků (návaznost na bod 1 tabulky 1-11). Výsledky sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání jsou dále využívány v následujících oblastech definovaných v tabulce 1-11: - Dánský systém národního testování nevnímá užitečnost zveřejňování dosažených výsledků a chápe národní testování jako nástroj pro formativní hodnocení a zjištění vzdělávacích potřeb žáků v návaznosti na tradiční průběžné hodnocení žáků (návaznost na bod 7 tabulky 1-11). Zveřejňování výsledků národního testování je dokonce zakázáno zákonem (Wandall 2011). Poznamenejme, že rozvojový dokument Dánska s názvem Denmark 202077 zmiňoval zájem o otevřenost a transparentnost výsledků národního testování (DG 2010), nicméně nejnovější koncepční dokument s názvem How to Make a Good School Even Better78 počítá se zachováním stávajícího stavu (DMCE 2012). - V případě Dánska jsou národní formy testování na úrovni základních škol vnímány jako formativní způsob hodnocení. Zveřejňování výsledků a srovnávání škol není považováno za žádoucí. Tato skutečnost omezuje možnosti využití externího hodnocení kvality ve vzdělávání při výběru školy (návaznost na body 3 a 4 tabulky 1-11; srovnej např. s Wandall 2011). Pro rozhodování o studijní dráze žáka však má význam závěrečné hodnocení na střední škole, jehož výsledky mají částečný vliv na přijímací proces na vysokou školu (viz DMCE 2013), který je však stanovován podle kritérií jednotlivých škol. 77 Dánsko 2020 78 Jak udělat dobrou školu ještě lepší 118