108 Tabulka 1-9: Vybrané aspekty hodnocení ekonomické efektivity vzdělávacích systémů sledovaných zemí Metodiky hodnocení efektivity Příklady zemí Postupný posun k poskytování specifických zdrojů s podmínkou naplnění cílů – různé stádium naplnění Anglie, Dánsko, Irsko, Německo, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, USA Spojení kvality ve vzdělávání a finančních zdrojů – důraz na podporu zaostávajících škol Finsko, Kanada*, USA Územní konsolidace municipalit, spolupráce škol Anglie, Dánsko, Finsko, Nový Zéland Výpočet finančního normativu vzhledem k očekávaným výstupům vzdělávání na bázi referenčních škol, cílová produktivita školy Austrálie, Finsko * Na příkladu provincie Ontario Zdroj: vlastní zpracování – syntéza poznatků dílčích podkapitol V kontextu těchto skutečností stojí za pozornost další tři dílčí aspekty: - Relativně velmi úspěšné vzdělávací systémy Finska a Kanady sledují strategický směr orientovaný na finanční podporu zaostávajících škol. V tomto ohledu se poněkud odlišují od obecné deklarace konceptu value-for-money jiných zemí (viz tabulka 1-9). - Hodnocení vzdělávacích výsledků může být realizováno vzhledem k dosaženému skóre. Jiným využívaným konceptem je tzv. přidaná hodnota vzdělávání, která je založena na srovnání výsledků žáka během dvou okamžiků studia na dané škole. Takový koncept například funguje ve Švédsku či Anglii a zájem o něj uvádí ve svých dokumentech Polsko a Slovensko. Specifickou metodiku hodnocení ekonomické efektivity ve vzdělávání pak nabízí příklad Austrálie a Finska, a to v rámci výpočtu finančního normativu ve vazbě na očekávané výsledky (viz tabulka 1-9). - Příběh USA ukazuje na potenciální hrozby cíleného nastavení velmi nízkých standardů k dosažení, které jsou spojeny s procesem utváření podmiňujících mechanismů mezi finanční alokací na jedné straně a dosahovanými výsledky ve vzdělávání na straně druhé. Konečně uveďme aspekt chápání ekonomické efektivity ve smyslu územní konsolidace řízení škol prostřednictvím jejich spolupráce a časté použití metod benchmarkingu pro hodnocení ekonomické efektivity na úrovni vzdělávacích systémů i škol (např. Sutherland, Price a Gonand 2009, nebo Giambona, Vassallo a Vassialidis 2011 pro aplikaci DEA71 metody pro hodnocení efektivity vzdělávacích systémů zemí). 71 Data Envelope Analysis 108