100 Ofsted 2013), pro kterou představují výstupy ze sebehodnocení školy významné vstupní informace pro inspekční činnost (UNESCO 2012g). Externí hodnocení anglických škol je založeno zejména na dvou přístupech. První přístup je spojen s využitím výsledků testování národního kurikula. Tyto výsledky jsou v Anglii tradičně zveřejňovány v podobě výkonnostních tabulek a umožňují tak získat informaci o kvalitě škol na bázi jejich srovnání (viz Bew 2011, Eurydice 2009a pro legislativně zakotvený požadavek na zveřejňování výsledků národních testování). UNESCO (2012g) poukazuje na takto konstruovaný ukazatel týkající se kvality středních škol, který vyjadřuje procento žáků dosahujících známek A-C z předmětů anglický jazyk, matematika, dva přírodovědné předměty, cizí jazyk a historie/geografie v rámci GCSE hodnocení. Poznamenejme, že ve výkonnostních tabulkách škol jsou doplňovány rovněž informace o dalších statistických ukazatelích škol, jako je například podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a další (Bew 2011). Druhý přístup k externímu hodnocení škol je založen na práci anglické školní inspekce (dále jen Ofsted), jejíž kořeny sahají až do poloviny 19. století, přičemž v současné podobě zaměřené na systematickou inspekci škol existuje od roku 1992 (viz Bolton 2008). Hlavní mise Ofsted spočívá v nezávislém externím hodnocení škol ve vztahu k možnostem zlepšení jak kvality vzdělávání, tak efektivity. Takto činnost Ofsted poskytuje (viz Ofsted 2013): - informace pro veřejné instituce o naplňování vzdělávacích standardů a o efektivitě vzdělávacího procesu s identifikací potřeby případných změn v systému, - informace školám o jejich silných a slabých stránkách a z nich vyplývajících možnostech zlepšení stavu, - informace rodičům a dalším aktérům o tom, jak dobrá je škola. Poznamenejme, že role Ofsted je v průběhu své existence posilována, a to zejména ve směru zlepšování výsledků ve vzdělávání (např. DFE 2012c, UNESCO 2012g, DFE 2010). Naopak finanční kontrola je odpovědností zřizovatele (viz Bolton 2008). Výsledky inspekce Ofsted zařazují školy do jedné ze čtyř možných kategorií v podobě školy s vynikajícími výsledky, dobré školy naplňující standard kvality, školy vyžadující zlepšení, a školy s nedostatky (viz Bolton 2008, Ofsted 2013). Škola je přitom hodnocena vzhledem k následujícím tematickým oblastem (Ofsted 2013): - vzdělávací výsledky žáků, včetně důrazu na výsledky ve čtenářské a matematické gramotnosti, - kvalita vzdělávání ve smyslu plánování a implementace výuky vzhledem k národnímu kurikulu se zohledněním otázek hodnocení, poskytování zpětné vazby žákům a postavení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, - chování a bezpečnost žáků, - management a vůdcovství včetně vazby na efektivitu. Zároveň jsou mimo jiné využity následující ukazatele – dosažená úroveň a pokrok ve vzdělávacích výsledcích žáků, docházka žáků, výsledky školy v předchozích inspekcích, počet stížností k Ofsted, pohled rodičů včetně online dotazníku (Ofsted 2013). Inspekční činnost Ofsted probíhá v současné době na bázi pětiletého hodnotícího cyklu všech škol, přičemž je sledován princip managementu rizika (např. UNESCO 2012g). Takto platí, že z inspekční činnosti mohou být vynechány školy s vynikajícími výsledky a naopak častější jsou inspekce v případě škol vyžadujících zlepšení respektive škol s nedostatky (cyklus 1-2 roky). Vlastní inspekční proces využívá sběr relevantních informací (např. dokumenty k sebehodnocení školy, data o výkonnosti, předchozí inspekční práce, dotazník pro rodiče) i inspekční práci na místě založenou na rozhovorech s aktéry či na 100