80 způsoby hodnocení žáků (např. hodnocení známkou na pětistupňové škále, interně organizovaná maturita s vysvědčením) postupně doplňovány o nové externí prvky hodnocení. Konkrétně se jedná o (viz Specht a Sobanski 2012, BMUKK 2013b): - zavádění kompetenčně založených vzdělávacích standardů pro předměty anglický jazyk, matematika a německý jazyk se zahájením jejich plošného, celonárodního testování v roce 2012, - zavádění standardizované, kompetenčně orientované a centrálně řízené písemné části maturitní zkoušky (tzv. nová maturita) pro předměty cizí jazyk, matematika a německý jazyk, se zahájením takto nastaveného zkoušení v akademickém roce 2014/2015 pro všeobecně orientované střední školy60 (gymnázia) a 2015/2016 pro ostatní školy. Hlavním cílem nově zaváděných externích prvků hodnocení kvality ve vzdělávání je zjištění informací o dosažených kompetencích žáků základních a středních škol ve zkoušených předmětech, tj. zodpovězení otázky, jakými kompetencemi jsou žáci vybaveni (např. Schreiner a Breit 2013, BMUKK 2013b). V tomto ohledu stojí za pozornost, že zatímco testování vzdělávacích standardů pro základní školy nemá vliv na známky (tzv. low-stake zkoušení), v případě nové maturity se počítá s možností národního srovnání a jejího využití pro přijímací řízení na vysoké školy (viz Specht a Sobanski 2012). Zavedením vzdělávacích standardů s jejich následným hodnocením sleduje Rakousko typickou hodnotící linii kurikulum (učební plán) – vzdělávací standardy – hodnocení dosažení vzdělávacích standardů s reportingem pro zajištění zpětné vazby. Vzdělávací standardy jsou definovány pro předměty anglický jazyk, matematika a německý jazyk s jejich strukturací do tzv. kompetenčních oblastí. V rámci hodnocení dosažení vzdělávacích standardů je důraz kladen na procesy, porozumění, a řešení konkrétních situací a problémů (např. Schreiner a Breit 2013, Breit et al. 2012). Vzdělávací standardy jsou chápány ve smyslu popisu žádoucích výsledků vzdělávacího procesu na konci 4. a 8. třídy základní školy a jsou zakotveny legislativně. Výsledky žáků jsou považovány za stupeň dosažení vzdělávacích standardů ve vztahu ke kompetencím, přičemž učitel má povinnost zohlednit při plánování své výuky podstatu vzdělávacích standardů (viz Bundesgesetz über die Ordnung von Unterricht und Erziehung in den im Schulorganisationgesetz geregelten Schulen, Breit et al. 2012). Vedle konceptů vzdělávacích standardů a nové maturity je v Rakousku od roku 2009 oficiálně vyvíjen národní kvalifikační rámec v návaznosti na evropský kvalifikační rámec (viz Gesslbauer et al. 2011). Cílem rakouského národního kvalifikačního rámce je přiřadit jednotlivé kvalifikace na některou z osmi definovaných úrovní v návaznosti na znalosti, schopnosti a kompetence získané ze vzdělávacího procesu. Záměrem národního kvalifikačního rámce je zajistit transparentnost a srovnatelnost kvalifikací na základě splnění standardů kvality, s dalším využitím například ze strany zaměstnavatelů. Za tímto účelem je rovněž definována schvalovací procedura přiřazení kvalifikace k jednotlivým úrovním národního kvalifikačního rámce (OEAD 2012, Gesslbauer et al. 2011). Hodnocení kvality ve vzdělávání na úrovni učitelů je v případě Rakouska primárně realizováno ve třech formách (viz Specht a Sobanski 2012): - hodnocení práce učitele ze strany managementu školy, které může probíhat mimo jiné formou hospitací ve výuce, - externí hodnocení práce učitele školní inspekcí v případě stížností rodičů na práci učitele, - dobrovolné sebehodnocení učitele. 60 Připravené střední školy mají možnost realizovat tzv. novou maturitu již ve školním roce 2013/2014. 80