69 Tabulka 1-4: Srovnání vybraných aspektů tří typů testování německých žáků Aspekt Mezinárodní šetření Národní testování VERA 3, VERA 8 Podoba Výběrový soubor Výběrový soubor Všechny školy Četnost Jednou za 3-5 let Jednou za 5-6 let Každoročně Hlavní cíl Hodnocení systému Hodnocení systému Diagnostika Úroveň hodnocení Federativní Spolkové země Školy, třídy, žáci Způsob realizace Centrálně, externě Centrálně, externě Učitelé škol Reporting Po cca 3 letech Po cca 1 roce Po několika týdnech Zdroj: IQB (2013) Chápání kvality vzdělávání ve vztahu k ekonomické efektivitě je v případě Německa charakteristické posunem vnímání tohoto konceptu ve směru posilování odpovědnosti a autonomie vlastních škol v souladu s hlavní myšlenkou konceptu New Public Management – orientace na řízení podle výsledků (Lohmar a Eckhardt 2011, Sachse et al. 2009, OECD 2011a, Böhme et al. 2012). Lohmar a Eckhardt (2011) spojují koncept efektivity ve vzdělávání rovněž s problematikou optimalizace sítě škol. 1.2.7 Norsko V případě Norska lze pozorovat posun zájmu hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání směrem k výsledkové orientaci (Nusche et al. 2011b). Za významný impuls lze v tomto ohledu považovat jednak neuspokojivé výsledky Norska v mezinárodních šetřeních na přelomu tisíciletí a jednak horšící se disciplínu žáků ve školách (viz např. Strand a Tjeldvoll 2002, Nusche et al. 2011b, Johnsen 2012). Jedním z důsledků tohoto vývoje se stalo zavedení nového norského národního kurikula v roce 2006, které oproti předchozím verzím klade důraz na kompetenčně založený přístup s výsledkovou orientací (např. Tvinnereim 2010, NMER 2007). Tento krok je plně v souladu se základní tezí reformy norského vzdělávacího systému Knowledge Promotion54 (UNESCO 2012b). Národní kurikulum pokrývá vzdělávání od základních škol až po střední školství a skládá se ze čtyř základních elementů (viz Nusche et al. 2011b, NDET 2011, NMER 2007): - Klíčové kurikulum, jako první element národního kurikula, definuje zastřešující cíle a principy norského vzdělávacího systému. Hlavní důraz je v tomto ohledu kladen na morální hodnoty, kreativní schopnosti, ekologické vnímání, spolupráci, základní znalosti a kompetence vzhledem k uplatnění osob ve společnosti (viz RMERCA 2005). - Rámec kvality, jako druhý element národního kurikula, vymezuje odpovědnost hlavních aktérů ve vzdělávacím systému (viz např. UNESCO 2012b, Mandt 2008). - Předmětové kurikulum, jako třetí element národního kurikula, definuje cíle jednotlivých předmětů, jejich strukturu podle hlavních oblastí výuky, rozsah vyučovacích hodin a způsob hodnocení. Nedílnou součástí předmětového kurikula je pět základních gramotností v podobě čtení, psaní, 54 Podpora znalostí 69