60 Vlastní sledování a hodnocení kvality ve vzdělávání probíhá v Irsku v několika rovinách. Na úrovni žáka je sledováno průběžné hodnocení jeho práce učitelem s hodnocením známkou. V tomto ohledu však stojí za pozornost, že v kontextu historického významu standardizovaného testování ve vzdělávacím systému Irska je stále vyšší důraz kladen na posilování různorodosti metod hodnocení žáků, a to včetně formativních metod hodnocení v návaznosti na vzdělávací cíle kurikula42 (srovnej např. s Hislop 2013, UNESCO 2012d). Vlastní standardizované testování se v hodnocení žáků objevuje v následujících oblastech (viz NCCA 2007, DES 2012b, UNESCO 2012d, Hislop 2013, DES 2004): - na úrovni základní školy není zavedeno formální zkoušení žáků na jejím konci (viz Hislop 2009). V průběhu roku je sledována práce žáka s využitím širokého spektra hodnotících nástrojů, přičemž významnou roli v tomto ohledu hraje standardizované testování (viz např. UNESCO 2012d). Takto je od roku 2007 kladen na školy požadavek poskytovat informaci o výsledcích svých žáků ve schválených, standardizovaných testech ze čtení v anglickém či irském jazyce a z matematiky na konci 2., 4. a 6. roku studia, a to jednak rodičům žáků a jednak ministerstvu (viz NCCA 2007, DES 2012b, Hislop 2013, UNESCO 2012d). Poznamenejme, že standardizované testy jsou poskytovány školám za finanční úplatu, přičemž školy mají v tomto ohledu příležitost čerpat finanční granty pro jejich pořízení, včetně potřebného softwarového vybavení. Vedle sumativního využití je předpokládáno využití standardizovaných testů rovněž jako diagnostického nástroje (viz DES 2012b). Do budoucna se počítá s rozšířením těchto testů i na 2. rok studia nižšího stupně střední školy (viz UNESCO 2012d). - na úrovni střední školy je státem organizováno závěrečné zkoušení jak na nižším, tak na vyšším stupni. Na nižším stupni střední školy je závěrečná zkouška povinná ze čtení v anglickém či irském jazyce a z matematiky s výběrem dalších volitelných předmětů (srovnej s UNESCO 2012d). Nabízeno je zkoušení na dvou až třech úrovních obtížnosti v závislosti na předmětu, přičemž nejčastější je písemná forma zkoušení. Podobné principy pak fungují rovněž pro závěrečné zkoušení na vyšším stupni střední školy, kde je navíc rozlišeno více typů závěrečných zkoušek v kontextu odlišnosti obecného a odborného vzdělávání. Takto se v závislosti na jejím typu skládá závěrečná zkouška minimálně z pěti až sedmi předmětů s tím, že důraz je opětovně kladen na anglický jazyk a matematiku. Pro hodnocení dosažených výsledků je používána stobodová hodnotící škála (percentily) respektive známky. Konečně zdůrazněme, že závěrečná zkoušení na střední škole jsou zásadním nástrojem hodnocení pro vstup na vysokou školu respektive na trh práce (viz DES 2004, Hislop 2009). Poznamenejme, že v případě Irska lze v současné době pozorovat snahu o nahrazení znalostně orientované závěrečné zkoušky na nižším stupni střední školy zkouškou orientovanou kompetenčně (viz UNESCO 2012d). Konečně uveďme, že Irsko již od roku 2003 sleduje myšlenku národního kvalifikačního rámce, jako klíčového nástroje pro definici a srovnávání kvality irské kvalifikace. Podobně jako v případě dalších evropských zemí je i irský národní kvalifikační rámec formulován na bázi očekávaných znalostí, dovedností a kompetencí, navazuje na evropský kvalifikační rámec a posiluje transparentnost a možnost mobility v rámci konceptu celoživotního učení (viz např. NQA 2007). V případě hodnocení učitelů poukazuje Hislop (2012) na chybějící zakotvení požadavku na pravidelné formální hodnocení práce učitelů. Takto někteří ředitelé pravidelné hodnocení práce učitelů provádějí, zatímco jiní nikoliv (viz rovněž Hislop 2013). Obecně tak jsou v irském vzdělávacím systému pro 42 UNESCO (2012d) popisuje posun zájmu irského vzdělávacího systému o hodnocení na 4-5 bodové škále s využitím širokého spektra metod hodnocení, kdy 60 % výsledné známky je stanoveno na základě externího hodnocení a 40 % známky s využitím portfolia pracovních výstupů žáků. 60