48 efektivity v těchto dokumentech méně jasné34 (viz např. Wolter 2010 pro tvrzení o inverzním vztahu využití slova efektivita vzdělávání a výzkumu jeho významu). Takto zůstává myšlenka ekonomické efektivity nejčastěji zmiňována ve vztahu dosahovaných výsledků ve vzdělávání na jedné straně a financování vzdělávání na straně druhé, nicméně praktické naplnění této myšlenky je méně jasné (viz rovněž Gonand, Joumard a Price 2007 pro zdůraznění vazby efektivity a orientace na výsledky respektive význam benchmarkingu). V tomto ohledu lze nejvyšší míru specifikace pozorovat v případě některých anglosaských a severských zemí (např. Anglie, Spojené státy, Švédsko), u nichž je zmiňována v současnosti módní myšlenka konceptu New Public Management – hodnota za peníze (value-for-money), ale rovněž v případě Slovenska. V případě USA je celý koncept velmi silně zasazen do metodiky rozdělování federálních grantů. Vedle toho je ekonomická efektivita vzdělávání chápána rovněž jako: - Rychlý průchod žáka vzdělávací soustavou (viz Dánsko), - Konsolidace systému administrativní správy (viz Finsko, Rakousko), - Optimalizace velikosti školy (viz Norsko). Gonand, Joumard a Price (2007) pak uvádí rovněž aspekt spojení zdrojů a specifických potřeb žáků. Benavides et al. (2012) zdůrazňují pozitivní vliv investic v rané fázi vzdělávání na efektivitu systému, a to v návaznosti na ekonomickou návratnost poskytnutých prostředků v budoucnosti. Současně Benavides et al. (2012) hovoří o vyšším přínosu finančních výdajů na zaostávající žáky, a to v kontextu skutečnosti, že tyto výdaje na žáky z ekonomicky lépe situovaných rodin jsou nahrazeny výdaji rodinnými. Na tomto základě Benavides et al. (2012) doporučuje zaměřit veřejné intervence pro zvýšení efektivity vzdělávacího systému jednak na ranou fázi vzdělávání a jednak na zaostávající žáky a socioekonomické znevýhodnění (viz rovněž OECD 2010b pro vztah rovnosti ve vzdělávání a jeho efektivity). Uvedené závěry hodnocení umožňují syntetizovat zjištěné poznatky do podoby jednoduchého schématu jako podpůrného nástroje pro strukturaci myšlenek vztahujících se ke kvalitě ve vzdělávání v relevantních koncepčních dokumentech (viz obrázek 1-1). Obrázek 1-1: Kvalita ve vzdělávání – syntéza poznatků Zdroj: vlastní zpracování – syntéza poznatků dílčích podkapitol Jakým způsobem lze zasadit dosud uvedené poznatky do situace v České republice? Hodnocení hlavních koncepčních dokumentů České republiky v oblasti vzdělávání ukazuje na následující skutečnosti (viz MŠMT 2001, MŠMT 2007, MŠMT 2011a, MŠMT 2013a, Santiago et al. 2012, UNESCO 2012h): 34 Wolter (2010) uvádí zájem o téma efektivity vzdělávání v kontextu tří dílčích motivů. První motiv je spojen s obecným zájmem o efektivitu poskytování krátících se veřejných zdrojů. Druhý motiv vychází z pozitivních dopadů úspor z efektivity na další využití zdrojů. Třetí motiv se pak týká zvyšování důvěry v celý systém ve vazbě na jeho efektivitu. Kvalita ve vzdělávání Excelence/rovnost - Světová excelence ve vzdělávání - Využití potenciálu člověka bez ohledu na jeho charakteristiky (např. migrační původ apod.) - Inkluzivní vzdělávání - Práce s nadanými žáky - Škola jako komunitní centrum Soulad s účelem/transformace - Globalizace a konkurenceschopnost - Celoživotní učení - Duální vzdělávání Efektivita - Vztah výsledků a finanční alokace; hodnota za peníze - Konsolidace správních území - Optimalizace sítě škol - Rychlý průchod vzdělávací soustavou 48