29 2. Základní ambicí dánských koncepčních dokumentů v oblasti vzdělávání je rovněž optimální rozvoj individuálních příležitostí a schopností žáků s využitím jejich plného potenciálu k učení bez ohledu na původ či další charakteristiky (DMCE 2012, Jorgensen et al. 2007, DG 2010). Wandall (2011) uvádí, že dánský systém zakazuje dělení žáků podle schopností či původu. Na tomto základě pak funguje jak princip národní školy (folkeskole), tj. jediné školy pro komunitu dětí bez ohledu na charakteristiky, tak princip preferovaného zahrnutí dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního proudu vzdělávání (viz Andersen 2009). Za významný prvek inkluze je přitom považováno i odborné vzdělávání (DME 2008b). 3. Problematika základního a středního školství je v případě Dánska úzce zasazena rovněž do evropských strategií celoživotního učení. Dosažení základních znalostí a dovedností je považováno za hlavní předpoklady pro pozdější úspěch jednak v dalším vzdělávání a jednak na trhu práce v podmínkách globalizovaného světa (Jorgensen et al. 2007, Andersen 2009, DMCE 2012). Stále vyšší důraz je kladen na kompetence a základní gramotnosti (např. DMCE 2012). Tři uvedené aspekty jsou plně v souladu jak s chápáním kvality ve vzdělávání v duchu excelence a rovnosti, tak s účelem, tj. cílem služby. Chápání kvality ve vzdělávání jako procesu transformace je mimo jiné obsaženo ve formulaci hlavních cílů celoživotního učení či odborného vzdělávání, a to v rámci kvantifikace podílů mladých osob dosahujících sekundárního a terciárního vzdělání respektive úspěšně vstupujících na trh práce (viz např. Jorgensen et al. 2007, DME 2008b). Konečně problematika přechodu mezi stupni vzdělávací soustavy je rovněž dána do vztahu k chápání kvality ve vzdělávání ve smyslu ekonomické efektivity, když rychlý průchod vzdělávací soustavou je vnímán jako znak efektivního využití zdrojů. Obecně je však efektivita ve vzdělávání dávána do souvislostí mezi finanční alokací na jedné straně a dosahovaných výsledků ve vzdělávání např. v mezinárodních šetřeních na straně druhé (viz Jorgensen et al. 2007). Rámeček 1-2: Dánsko – cesta k ještě lepší škole Koncepční dokument „Jak udělat dobrou školu ještě lepší?“ představuje koncepční záměr dánské vlády týkající se zvyšování kvality vzdělávání ve školách. Novým prvkem v tomto ohledu je posilování komunitní role dánské školy, a to na základě následujících prvků: - zvyšování počtu hodin ve vybraných předmětech s myšlenkou, aby školy začaly více nahrazovat funkci volnočasové instituce, - zavádění nových, zábavných forem výuky, s využitím kreativity, ICT technologií, týmového vyučování apod., - profesní rozvoj učitelů v návaznosti na výše uvedené směry. Mottem koncepce je utváření „zábavné školy“. Zdroj: DMCE (2012) 29