16 (43) V návaznosti na předchozí bod lze pozorovat existenci různých názorů hlavních skupin účastníků vzdělávání na objektivitu vzdělávacích výsledků žáků měřených prostřednictvím státem organizovaného plošného testování. V případě skupin učitelů a ředitelů škol jsou souhlasné a nesouhlasné odpovědí vyrovnané. Tyto skupiny zároveň uvádí vyšší objektivitu mezinárodních testování žáků PISA či PIRLS/TIMSS ve srovnání s českým státem organizovaným plošným testováním. (44) Většina oslovených skupin účastníků vzdělávání v České republice vnímá státem organizované plošné testování jako možný nástroj zpětné vazby o znalostních přednostech a nedostatcích žáků. V tomto směru lze spatřovat rovněž příležitost pro využití státem organizovaného plošného testování, a to mimo jiné v návaznosti na v současnosti spíše málo využívané speciální strategie zaměřené na žáky s nejhoršími výsledky. Poměrně pozitivně je vnímána možnost využít výsledky společné části maturitní zkoušky v přijímacím řízení na vysokou školu. Zde však lze spatřovat problém vnímání nízké objektivity výsledků této zkoušky ze strany vysokých a vyšších odborných škol. (45) Odpovědi hlavních skupin účastníků vzdělávání v České republice ukazují na vnímaný soulad mezi školními vzdělávacími programy, obsahem výuky a obsahem státem organizovaného plošného testování. Naopak významné rozdíly lze pozorovat v postojích ke zveřejnění výsledků státem organizovaného plošného testování. Zatímco skupiny zákonných zástupců žáků, zaměstnavatelů či zřizovatelů vyjadřují častěji souhlasné stanovisko, skupiny učitelů a ředitelů naopak stanovisko nesouhlasné. Tato skutečnost posiluje hrozby konfliktů zastánců a odpůrců státem organizovaného plošného testování. Spíše negativně je hlavními skupinami účastníků vzdělávání v České republice hodnocena možnost utváření vazeb mezi výsledky státem organizovaného plošného testování a financováním vzdělávání. (46) V rámci postojů hlavních skupin účastníků vzdělávání v České republice lze identifikovat: - Vysokou preferenci počítačové podoby státem organizovaného plošného testování, - Mírnou preferenci celoplošného testování před testováním výběrovým, - Názor nepovažující komerční testování za lepší než státem organizované plošné testování s potenciálem možného nahrazení obou testování, - Zájem o rozšíření činnosti České školní inspekce o poradenskou a vzdělávací činnost. (47) Za poměrně časté lze považovat odpovědi týkající se nedostatku informací o státem organizovaném plošném testování ze strany cílových skupin zákonných zástupců, zaměstnavatelů a zřizovatelů. (48) V návaznosti na poznatky předchozích kapitol je pro Českou republiku formulován návrh Koncepce sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání, který je založen na definici tří prioritních oblastí intervencí: - První prioritní oblast intervencí se dotýká rámcových podmínek vzdělávacího systému, tj. předpokladů pro efektivní fungování nástrojů hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání. - Druhá prioritní oblast intervencí je utvářena vlastními nástroji sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání. - Třetí prioritní oblast intervencí se dotýká systému hodnocení efektivity ve vzdělávání. (49) Navržený globální cíl první prioritní oblasti je zaměřen na utváření vysoké kvality rámcových podmínek vzdělávacího systému pro sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání. Pro dosažení globálního cíle je ve variantních opatřeních doporučeno: - Zvyšovat provázanost cílů koncepčních dokumentů ve vzdělávání - Dokončit vytvoření základního obsahového a výkonnostního rámce pro hodnocení vzdělávacích výsledků v podobě vzdělávacích standardů vázaných na rámcové vzdělávací programy 16