48 jí za nejlepší. Negativním dopadem této diferenciace je posilování tendence k segregaci dětí podle jejich schopností a socioekonomického statusu. To má vážné důsledky pro žáky i pro společnost. Výsledky žáků ve školách, kde převažují sociálně znevýhodnění žáci (znevýhodněné školy), jsou vý-razně horší. Tito žáci pak ztrácejí šance na lepší uplatnění v životě, na dokončení SŠ, případně dalšího studia. Výsledky PISA 2012 tento trend potvrzují. Tomuto projevu liberálních vzdělávacích systémů čelí většina zemí. ČR, stejně jako ostatní země, řeší problém klesajících výsledků vzdělávání a předčasných odchodů ze vzdělávání. Srovnání vý-voje v rovnosti a kvality vzdělávání v jednotlivých zemích přináší důkazy o tom, že investice do podpory znevýhodněných dětí a do zlepšení jejich výsledků se vyplácí od raného věku. Vzdělávací systémy, které si v rámci OECD vedou nejlépe, podporují rovnost a poskytují všem dětem kvalitní vzdělání. Rovnost a kvalita ve vzdělávání představují dvě vzájemně spojené charakteristiky vysoce výkonných vzdělávacích systémů (OECD, 2012a). Viz výše kapitola 6 a graf 2.Na úrovni systému OECD doporučuje Odstranit opakování ročníků. Vyhnout se předčasné změně vzdělávacího směru a pozdržet výběr až do vyššího středního vzdělávání. Řídit výběr školy a vyhnout se segregaci a zvyšování nerovnosti. Zpracovat finanční strategie, které budou reagovat na potřeby žáků a škol. Navrhnout rovnocenné směry středního vzdělávání, které zabezpečí jeho dokončení.Na úrovni podpory znevýhodněných škol OECD doporučuje Posílit a podpořit vedení a řízení škol. Stimulovat atmosféru a prostředí školy, které budou podporovat vzdělávání. Získat, podpořit a udržet si vysoce kvalitní učitele. Zajistit efektivní strategie výuky ve třídách. Stanovit priority spolupráce škol s rodiči a komunitami.Postavení ČR podle mezinárodních a dalších socioekonomických ukazatelů Nedokončené vzdělání a opakování ročníků ČR je zemí s velmi nízkým podílem dospělých mezi 25 a 34 lety, kteří nedokončili alespoň střední vzdělání (6 %). Podíl žáků, kteří opakují ročník v ČR, je relativně nízký (4 %), výrazně pod průměrem OECD.Dopad socioekonomického zázemí žáků na rozdíly mezi výsledky žáků a škol v ČR (PISA 2009, PISA 2012) Vliv socioekonomického zázemí žáků na jejich školní výsledky je velký, i když zůstává nepa-trně nižší, než průměr OECD (viz kapitola 6, graf 2). Rozdíly mezi žáky uvnitř škol jsou pod průměrem, zatímco rozdíly mezi školami jsou nad průměrem OECD (viz kapitola 6, graf 3).