43 Poptávka po monitorování přijatých opatření existuje, avšak málo se zatím daří zjišťovat skutečně relevantní údaje pro popsání kvality vzdělávacího systému. Existující tradice popisných analýz výko-nových dat prozatím reprezentuje převažující přístup tvůrců zpráv o vzdělávacím systému. Příčinou je ovšem také nedostatek dat o kvalitě vzdělávání a skutečnost, že u realizovaných nebo plánovaných opatření vzdělávací politiky v oblasti rovnosti není určeno, jakými indikátory bude měřena jejich efektivita.Uvádění doporučení OECD do praxe by tedy nebyla limitována jejich teoretickou nepřijatelností, ale spíše jejich nízkou prioritou v očích části odborné veřejnosti a nízkou mírou koordinace sběrů dat. V neposlední řadě by hrála roli také odlišná tradice a tím pádem i chybějící odborné zázemí pro realizaci potřebných výzkumů a analýz.Jaký je předpokládaný vývoj, pokud nebudou přijata opatření pro podporu v této oblasti Pokud nebude vytvořen národní systém monitoringu dat o socioekonomickém zázemí žáků, pak nebudou k dispozici dostatečné údaje na národní úrovni vysvětlující zjištění, která o nerovnostech v českém vzdělávacím systému přinášejí mezinárodní zjištění. Řada vysvětlení bude i nadále formu-lována bez dostatečných podkladů, spíše na základě spekulací.Nebude možné sledovat dostatečně vývoj kvality vzdělávacího systému, nebudou k dispozici údaje o tom, jak si ve vzdělávacím systému vedou různé sociální skupiny (např. žáci s nízkým či naopak vy-sokým socioekonomickým statusem, příslušníci národnostních a etnických menšin, absolventi ZŠP, žáci, kteří nedocházeli do MŠ apod.). Pokud nebudou k dispozici údaje na regionální úrovni, nebude možné provádět analýzy o vývoji nerovností v jednotlivých krajích. Skutečný dopad přijímaných opatření vzdělávací politiky nebude možné sledovat.Nedostatek informací o tomto vývoji v době zvyšování sociálních nerovností ve společnosti bude mít dopad na omezení schopností vzdělávacího systému reagovat na problém ohrožených dětí a škol. Bez identifikace těchto dětí není možné účinně zasahovat a pomáhat překonávat bariéry. Odpovědní činitelé od centrální až po místní úroveň nebudou mít potřebné informace a nebudou moci efektivně podpořit školy, které se bez zvýšené podpory nedokážou s nerovnostmi žáků úspěšně vyrovnat.Jaká jsou konkrétní doporučení Zlepšit koordinaci sběrů dat a analýz z oblasti vzdělávacího systému, lépe řídit a koncepčně zastřešovat sběry dat z pozice MŠMT. Dopracovat v současnosti vytvářené koncepty sběrů dat o jednotlivých žácích (testování 5. a 9. tříd, maturitní zkoušky) a doplnit je o indikaci socioekonomického statusu žáků. Sledovat dopad přijímaných opatření vzdělávací politiky prostřednictvím vhodně zvolených indikátorů, predikovat dopad zvolených opatření a prostřednictvím monitoringu jej ověřovat.8.6 Větší pozornost věnovat spolupráci s rodiči Jak toto téma vidí Zpráva OECD Ve Zprávě OECD je zřejmý přesun velké míry zodpovědnosti za neúspěch žáka na školu a vzdělávací systém jako celek. Odpovědnost rodičů není zmíněna v souvislosti s odpovědností za výsledky žáků, ale je naopak zdůrazněna jejich aktivita při výběru školy. Znevýhodnění žáci mají nevýhodu v tom, že