42 nejsou dostatečné. Ani údaje z mezinárodních výzkumů k dostatečnému popsání a sledování vývoje situace nepostačují. Fungují spíše jako inspirace pro domácí odborníky k tomu, jaké typy analýz je možné na datových souborech provádět.1 Např. PISA poskytuje řadu údajů o vlivu socioekonomické-ho zázemí žáků a škol na výsledky žáků v testování kognitivních schopností a ukazuje význam analýz prováděných na datech získávaných na úrovni žáka. Šetření PISA (jakož i další realizované mezinárodní výzkumy) však nevyhovují potřebám podrobné-ho domácího monitoringu situace v oblasti rovnosti z následujících důvodů: Indikátory socioekonomického statusu PISA nejsou považovány za natolik přesné, aby měly dostatečnou vypovídací hodnotu; bylo by potřeba je více specifikovat, aby lépe odpovídaly aktuálním rozdílům v životním stylu různých vrstev české společnosti. PISA neposkytuje nutně potřebné reprezentativní údaje na úrovni regionů, různých skupin žáků (např. etnické menšiny, cizinci) a dalších věkových kohort (např. žáků ve SV). Postrádána jsou také data longitudinálního charakteru, která by umožnila sledování žáků v určitých fázích průchodu vzdělávací soustavou.Monitoring a hodnocení naplňování rovného přístupu ke vzdělávání je obsahem výročních a tema-tických zpráv ČŠI. Sběr dat a jejich vyhodnocování je zaměřeno na činnost škol, obsahuje kontextová data daná zákonem. Stejný přístup ke sběru dat, striktně vymezený zákonným rámcem, má statistic-ké pracoviště MŠMT. V souvislosti s Akčním plánem opatření Evropského soudu pro lidská práva, byla ČŠI ministerstvem pověřena sběrem dat o etnickém původu žáků vzdělávajících se podle RVP ZV LMP. Objevují se výtky ze strany části odborné veřejnosti, které poukazují na to, že opatření vzděláva-cí politiky nejsou stanovována na základě dostupné evidence a že státní instituce nemají snahu re-levantní informace prostřednictvím adekvátních sběrů dat a jejich kvalifikovaných analýz získávat a využívat. Obzvláště neuspokojivá je situace v oblasti koordinace sběrů dat o vzdělávacím systému, nedostatečná je spolupráce odborníků v oblasti státní správy a v akademické sféře, panuje nízká vzá-jemná důvěra jednotlivých aktérů a různé informační systémy nejsou propojeny. Vzhledem k nízké úrovni koordinace analýz nejsou existující datové soubory (např. ze žákovských a školních dotazníků PISA) dostatečně vytěžovány a data zčásti zůstávají ležet ladem.Aktuálnost a proveditelnost doporučení OECD v ČR Doporučení OECD nejsou v rozporu se záměry vzdělávací politiky v ČR na lepší hodnocení efek-tivity vzdělávacího systému. V současné době vzniká systém sběru dat o individuálních výsledcích žáků v klíčových bodech ZV. Ke sledování rovnosti vzdělávacího systému a pro možnost cílenějších analýz by bylo potřeba vyvinout indikace socioekonomického zázemí žáků v českých podmínkách a sběry dat o takto koncipované indikátory doplnit. Stejně tak by bylo potřeba ujasnit si cíle hodnoce-ní, které jsou s tímto testováním spojeny. Širší odborná debata o tom, jak získávat potřebná data pro analýzu nerovností ve vzdělávacím systému zatím chybí, ale lze předpokládat, že v obecné rovině by tento záměr měl podporu. K uskutečnění záměru by ovšem bylo potřeba, aby tato tematika byla tvůr-ci vzdělávací politiky vnímána jako prioritní.1 Např. PISA poskytuje řadu údajů o vlivu socioekonomického zázemí žáků a škol na výsledky žáků v testování kogni-tivních schopností a ukazuje význam analýz prováděných na datech získávaných na úrovni žáka. Datové soubory získá-vané v rámci mezinárodních výzkumů jsou poskytovány pro provádění analýz dalšími uživateli, např. datové soubory PISA jsou využívány pro dodatečné analýzy vzdělávacího systému také v akademické sféře.