21 Tabulka 4: Vývoj účasti dětí v předškolním vzdělávání Školní rok 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Počet dětí 301 620 314 008 328 612 342 521 354 340 Počet dětí ve věku 5 let navštěvujících MŠ87 927 90 320 94 775 96 959 104 369 Podíl dětí ve věku 5 let navštěvujících MŠ92,80%91,40%91,40%89,10%88,20%Zdroj: MŠMT, 2013 I přes řadu dílčích nedostatků v oblasti kurikula, kvalifikovanosti pedagogů a materiálního vybavení je kvalita předškolního vzdělávání v ČR na velmi dobré úrovni, a to jak podle hodnocení ČŠI, tak podle mezinárodního srovnání.Dopady neúčasti v předškolním vzdělávání, vysokou absenci a nepřipravenost určitých skupin dětí zejména ze sociokulturně znevýhodněných rodin, potvrdili i účastníci veřejné diskuse o hlavních pro-blémech v A5 projektu KIII, jejíž součástí byl i kvalitativní výzkum šetření postojů odborné veřejnos-ti. Odborná veřejnost přisuzuje dostupnosti mateřských škol a účasti dětí v předškolním vzdělávání vysokou prioritu. Při hodnocení, zda je reálné zvýšit dostupnost předškolního vzdělávání, převládal optimismus, a to i přesto, že respondenti v anketě sami upozorňovali na současnou nedostatečnou kapacitu mateřských škol a přeplněnost tříd, která neumožňuje individuální péči o děti podle jejich potřeb. Z dílčích otázek ankety vyplynulo, že odborná veřejnost podporuje zavedení povinného po-sledního ročníku PV, a to i přesto, že ohledně zavedení dalších formálních systémových změn panují spíše obavy. Potvrzuje se tím, že rozšíření předškolního vzdělávání na celou kohortu dětí v posledním roce před nástupem do základního vzdělávání je v praxi považováno za velmi žádoucí opatření. Pohled na stávající situaci v PV i s ohledem na jeho roli v překonávání školního neúspěchu význam-ně obohatila veřejná diskuse, kterou podrobně shrnuje Zpráva o průběhu veřejné diskuse a výzkumu postojů odborné veřejnosti (ČŠI, 2013c).Pozitiva: Vysoká účast dětí především v posledním roce před nástupem do povinné školní docházky, kvalitní RVP pro PV, zavedení přípravných tříd ZŠ pro sociálně znevýhodněné děti.Negativa: Nedostatečná místní kapacita MŠ, masivní povolování výjimek z maximálního povoleného počtu dětí ve třídě (24 dětí), problematická výuka v přeplněných třídách, trvale nízká účast sociálně zne-výhodněných dětí (zejména romských) v PV, a to z důvodu přístupu jejich rodin a jejich sociální situace.1 Chybí národní monitoring dětí, které PV neprocházejí, není znám jejich přesný počet, jejich so-ciálně-ekonomické zázemí a výsledky jejich vzdělávání, případně jejich úspěšnost. ZŠ ve školních matrikách neevidují účast dětí v předškolním vzdělávání. Absence údajů je tíživá především proto, že podle dílčích zjištění z terénu se často jedná o sociálně znevýhodněné děti, kterým by PV mohlo pomoci zmírnit vzdělávací deficity při nástupu do 1. ročníku. Komunitní práce s rodinami dětí, které nejeví o PV svých dětí zájem, není zatím pravidlem, ale stále ještě spíše výjimkou. Mimo sociálně vyloučené lokality chybí na celostátní nebo regionální úrovni strategie, jak s těmito rodinami komu-nikovat a získávat je pro podporu vzdělávacích ambicí jejich dětí. Diagnostika sociálního znevýhod-nění není v PV sjednocená, chybí celostátně daná kritéria pro identifikaci sociálního znevýhodnění. Proto evidence těchto dětí a na ni navazující podpůrná opatření nejsou systematicky realizovány. 1 Na tento trend poukazují opakovaně výroční zprávy ČŠI a v diskusi ho potvrdili zástupci škol i neziskových organizací.