17 vysoká míra nespokojenosti představuje u chlapců do budoucna riziko pro školní prospěch a motiva-ci k dokončení vzdělávání. Bylo by proto potřeba zabývat se obtížnější adaptací chlapců na školní do-cházku na 1. stupni ZŠ. V závislosti na detailním rozboru příčin pak podporovat postupný přechod ke školnímu režimu při nástupu k povinné školní docházce, individuální přístup k žákům a metody a formy výuky podporující vnitřní motivaci k učení.Rozdíly mezi chlapci a dívkami v prospěchu jsou také důvodem, proč mají rodiče vyšší vzdělanostní aspirace spojené právě s dívkami. Rodiče všech vzdělanostních skupin podporují sociální mobilitu svých potomků a přejí si, aby jejich děti měly alespoň stejné nebo vyšší vzdělání než mají oni sami. Vyšší vzdělanostní aspirace proto spojují se svými dětmi vysokoškoláci. Vysokoškolské vzdělání si pro své dítě přeje 95 % respondentů z rodin, kde má otec vysokoškolské vzdělání, oproti 16 % respondentů z rodin, kde otec završil svoji vzdělávací dráhu středním vzděláním s výučním listem.Nadpoloviční většina rodičů (58 %) uvádí, že se pro ně stává problémem financovat rostoucí nároky škol na placení školních akcí a financování pomůcek žáků. Stejné obtíže s financováním uvádějí jak rodiče, jejichž děti docházejí do spádových škol, tak rodiče, které svoje děti přihlásili do škol jiných než právě spádových. Těchto dětí bylo v souboru 13 % a mírně se projevil trend odvádět ze spádových škol děti vzdělanějších rodičů s vyššími aspiracemi na dosažené vzdělání.V obecné rovině je mezi rodiči rozšířen názor, že škola má dětem pomáhat překonávat překážky dané problematičností nebo nefunkčností rodin, ze kterých pocházejí. Škola má také vycházet vstříc individuálním potřebám žáků a rozvíjet mimořádné nadání žáků společně v kolektivu různě nada-ných dětí. Většina rodičů se také staví vstřícně ke společnému vzdělávání svých dětí s dětmi zdravot-ně postiženými a s dětmi ze sociálně slabých rodin. Pouze polovina dotázaných rodičů si nicméně myslí, že školy mají potřebné podmínky pro integraci znevýhodněných žáků. Celkem 70 % rodičů podporuje odchod části žáků ze ZŠ na víceletá gymnázia.Ve srovnání s výzkumem agentury STEM/MARK pro MŠMT z roku 2009 se přístup rodičovské veřejnosti k podpoře rovnosti ve vzdělávání spíše zlepšil, posuny v odpovědích na některé otázky mohou být ovšem způsobeny faktem, že na předchozí výzkum odpovídali rodiče žáků 9. ročníků. Rodiče starších žáků v předchozím výzkumu mohli vnímat selektivitu vzdělávacího systému jako přirozenější než rodiče žáků 1. stupně ZŠ.Graf 4: Porovnání postojů rodičů k rovnosti s výzkumem agentury STEM/MARK z roku 2009 (údaje v %)26 55 17 3 31 55 14 2 27 55 15 2 18 49 30 3 35 53 10 2 26 42 33 6 36 43 17 3 23 45 26 6 Rozhodne ano Spíše ano Spíše ne Rozhodne ne CŠI 2013 STEM/MARK 2009 CŠI 2013 STEM/MARK 2009 CŠI 2013 STEM/MARK 2009 CŠI 2013 STEM/MARK 2009 Myslíte si, že škola by se mela snažit prekonávat znevýhodnení, které si deti ze sociálne slabých a problémových rodin prinášejí z domova?Mela by škola nejak pomoci detem, jejichž rodina nefunguje tak, jak by mela?Myslíte si, že by škola mela rozvíjet a podporo-vat výjimecné nadání jedince i v rámci širšího kolektivu bežné trídy, kde jsou deti rozma-nitých schopností?Myslíte si, že by se škola mela snažit vycházet vstríc individuálním potrebám jednotlivých detí, napríklad zvýšením, anebo naopak snížením obtížnosti nekterých úkolu?