5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 51 GRAF 22 | Podíl učitelů, kteří v práci pociťují stres v různé míře, dle druhu školy Mezi nejčastěji uváděné zdroje stresu napříč všemi druhy škol patří příliš mnoho administrativní práce (např. vyplňování formulářů), zodpovědnost za výsledky žáků a vycházení vstříc měnícím se požadavkům správních orgánů. V České republice činí podíl učitelů patnáctiletých žáků, kteří v práci pociťují docela či do velké míry stres, 57 %, přičemž se pohybuje od 48 % u učitelů na víceletých gymnáziích po 63 % u učitelů středních odborných učilišť. Zodpovědnost za výsledky žáků představuje zdroj stresu průměrně pro 43 % učitelů, nejméně pro učitele základních škol (38 %) a v nejvyšší míře pak pro učitele ve středních odborných učilištích, kde podíl takových učitelů mírně převyšuje 50 %. Jak bylo uvedeno výše, třetím nejčastějším zdrojem stresu dle vyjádření učitelů patnáctiletých žáků je vycházení vstříc měnícím se požadavkům správních orgánů. Nejvíce toto pociťují učitelé středních odborných škol (42 % z nich) a nejméně učitelé víceletých gymnázií (35 %). Přestože rozdíly nelze spolehlivě zobecnit na celou populaci učitelů patnáctiletých žáků v České republice (rozdíly se nepotvrdily jako statisticky významné), z uvedených výsledků je patrná existence určité variability v rozložení odpovědí učitelů z jednotlivých typů škol. Diferenciaci potřeb učitelů na různých typech škol je tedy dobré zohlednit při koncipování podpory pro učitele. V případě učitelů středních odborných škol a učilišť je čtvrtým nejčastěji uváděným zdrojem stresu udržování disciplíny ve třídě (udává okolo jedné třetiny učitelů), zatímco na gymnáziích se na čtvrtém místě umisťuje příliš mnoho známkování (rovněž okolo jedné třetiny; v případě základních a středních škol se tento podíl pohybuje mezi 22 a 25 %). Povinnosti navíc kvůli chybějícím učitelům představují zdroj stresu nejvíce na základních školách (udává 31 % učitelů). Na gymnáziích i středních školách se tento podíl pohybuje okolo 20 %. Přizpůsobení hodin žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je docela či do velké míry zdrojem stresu pro necelou třetinu učitelů základních škol (29 %), podstatně méně potom u učitelů gymnázií (12 %). Na gymnáziích bylo také v nejnižší míře udáváno zastrašování nebo slovní napadání ze strany žáků (2–3 %), v případě učitelů z ostatních druhů škol činil tento podíl 6–8 %. 5.3.6 Vnímané překážky poskytování kvalitní výuky Jak se ředitelé jednotlivých druhů škol liší ve vnímání překážek, které dle jejich názoru brání škole v poskytování kvalitního vzdělávání? To šetření TALIS-PISA link zjišťovalo na základě odpovědí ředitelů prostřednictvím baterie otázek. První se týkala personálu (nedostatek kvalifikovaných učitelů, nedostatek učitelů s kompetencí učit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami či nedostatek učitelů odborné přípravy), druhá pak materiálních a jiných zdrojů (nedostatek nebo nevhodnost učebních materiálů, např. učebnic; nedostatečné nebo nevhodné vybavení digitálními technologiemi pro výuku, např. software, počítače, tablety, chytré tabule; nedostatečný přístup na internet; nedostatečné nebo nevhodné vybavení knihovny; nedostatek či nevhodnost prostorů k výuce, např. tříd; nedostatek či nevhodnost materiálního vybavení, např. nábytku ve třídách, školních budov, topení/klimatizace, osvětlení; a nedostatek či nevhodnost potřebného vybavení k výuce odborných dovedností). Čím vyšší hodnoty příslušný index dosahoval, tím více je řediteli vnímán nedostatek uvedených zdrojů jako překážka pro poskytování kvalitní výuky. 1410121410556357535023202422268771114020406080100Základní školyVíceletá gymnáziaČtyřletá gymnáziaSOŠ s maturitouSOU bez maturityVůbec neDo určité míryDocela anoDo velké míry%