5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 50 5.3.4 Sebedůvěra učitelů Tématu sebedůvěry učitelů (self-efficacy) je v šetření TALIS-PISA link věnována značná pozornost. Šetření měří sebedůvěru učitelů při řízení třídy (jak se učitelům daří mít pod kontrolou vyrušování ve třídě, vyjasnit očekávání ohledně chování žáků či uklidnit žáka, který vyrušuje nebo je hlučný), v samotné výuce (jak se učitelům daří připravovat žákům podnětné otázky, využívat různé postupy hodnocení výsledků, poskytovat alternativní vysvětlení, např. jsou-li žáci zmatení, nebo využívat ve třídě různé vyučovací metody) a ve schopnosti zapojit do učení všechny žáky (jak se učitelům daří přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky, pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu, motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci, nebo pomáhat žákům myslet kriticky). V oblasti sebedůvěry při řízení třídy ani sebedůvěry učitelů v samotné výuce neukázalo šetření TALIS-PISA link žádné statisticky významné rozdíly v průměrných hodnotách příslušných indexů za učitele jednotlivých škol. Jediný (statisticky) významný rozdíl byl identifikován mezi průměrnými hodnotami indexu zapojení všech žáků do učení u učitelů základních škol (11,9) a víceletých gymnázií (12,2). To by naznačovalo, že si učitelé základních škol méně věří v tom, jak žáky dokážou podporovat, motivovat a povzbuzovat, avšak zároveň je nutné upozornit na to, že tento výsledek může být ovlivněn odlišným charakterem žákovské populace na víceletých gymnáziích. Při bližším pohledu na průměrné výsledky za jednotlivé položky, z nichž je index tvořen, se ukazují následující 27statisticky významné rozdíly, byť s ohledem na uvedené hodnoty a variační rozpětí škály nejsou ve většině případů věcně významné: přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky, zvládají dle vlastního posouzení učitelé víceletých gymnázií (průměr za položku 2,9) lépe než učitelé SOŠ s maturitou (průměr za položku 2,7); pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu, zvládají dle vlastního posouzení učitelé víceletých gymnázií (průměr za položku 2,8) lépe než učitelé základních škol (2,7), SOŠ s maturitou (2,6) i SOU bez maturity (2,6); mít pod kontrolou vyrušování ve třídě zvládají dle vlastního posouzení učitelé čtyřletých gymnázií (3,2) lépe než učitelé SOU bez maturity (3,0); pomáhat žákům myslet kriticky zvládají dle vlastního posouzení učitelé víceletých gymnázií (2,9) lépe než učitelé základních škol (2,7), učitelé SOŠ s maturitou (2,7) i SOU bez maturity (2,7). Více než učitelé posledních dvou jmenovaných škol si ve zvládání této činnosti věří i učitelé čtyřletých gymnázií (2,9); uklidnit žáka, který vyrušuje nebo je hlučný, zvládají dle vlastního posouzení učitelé čtyřletých gymnázií (3,3) lépe než učitelé základních škol (3,2) a víceletých gymnázií (3,1); podpořit vzdělávání žáků pomocí digitálních technologií (např. počítačů, tabletů a interaktivních tabulí SMART board) zvládají dle vlastního posouzení učitelé základních škol (2,9) lépe než učitelé víceletých gymnázií (2,7) a SOU bez maturity (2,7). V hodnotách jiných položek (připravovat žákům podnětné otázky; motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci; vyjasnit svá očekávání ohledně chování žáků; dosáhnout toho, aby žáci dodržovali pravidla ve třídě; využívat různé postupy hodnocení výsledků; poskytovat alternativní vysvětlení, např. jsou-li žáci zmatení; využívat ve třídě různé vyučovací metody) nejsou žádné statisticky významné rozdíly mezi učiteli podle typu školy (studia). Výsledky za jednotlivé položky tedy víceméně odpovídají výsledkům prezentovaným za jednotlivé souhrnné indexy. Je potřeba také znovu zdůraznit, že byť se některé rozdíly mezi učiteli jednotlivých druhů škol (v průměrných souhrnných indexech i jednotlivých položkách) ukázaly jako statisticky významné, nejeví se být věcně zásadní. 5.3.5 Stres v práci a jeho zdroje Šetření TALIS-PISA link se dotazovalo učitelů, zda v práci pociťují stres. Učitelé volili odpověď na škále vůbec ne, do určité míry, docela ano, do velké míry. Rozložení odpovědí znázorněné v grafu 22 ukazuje, že v práci pociťuje stres do velké míry či docela 31 % učitelů základních škol, 27 % učitelů víceletých gymnázií, 31 % učitelů čtyřletých gymnázií, 33 % učitelů středních odborných škol s maturitou a 40 % učitelů středních odborných učilišť. Ačkoli se rozdíly mezi jednotlivými druhy škol neukázaly být statisticky významné, určitou variabilitu v populaci učitelů patnáctiletých žáků lze pozorovat. 27 Učitelé vyjadřovali na čtyřbodové škále, do jaké míry zvládají ve výuce vybrané činnosti. Jejich odpovědím byly přiřazeny číselné hodnoty (vůbec ne = 1, do určité míry = 2, docela ano = 3, do velké míry = 4), za učitele jednotlivých typů škol byly následně vypočítány průměrné hodnoty za každou položku, které byly navzájem mezi sebou porovnávány.