5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 49 5.3.3 Kvalita prostředí pro učení a vyučování Jedním z ukazatelů kvality prostředí pro učení a vyučování v šetření TALIS-PISA link je kázeňské klima ve vybrané třídě, respektive to, jak je vnímají sami učitelé. Ti v dotazníku vyjadřovali, do jaké míry souhlasí či nesouhlasí s tím, že na začátku vyučovací hodiny musí dlouho čekat, než se žáci utiší; že žáci ve třídě vytvářejí příjemnou studijní atmosféru; že přicházejí o poměrně dost času, protože žáci vyrušují; a s tím, že ve třídě je mnoho rušivého hluku. Čím vyšší míru souhlasu s těmito tvrzeními učitelé vyjadřovali, tím vyšší hodnoty nabýval výsledný index. Vyšší hodnoty tohoto indexu tedy znamenají horší vnímání kázeňského klimatu třídy. Graf 21 ukazuje, že existují průměrné hodnoty tohoto indexu za učitele jednotlivých druhů škol. Statisticky i věcně významné rozdíly byly identifikovány jak mezi učiteli gymnázií (učitelé čtyřletých gymnázií vnímají kázeňské klima lépe než učitelé osmiletých gymnázií), tak i mezi učiteli gymnázií a učiteli zbývajících tří druhů škol. Potvrzuje se tak (a zároveň rozšiřuje o srovnání s jinými druhy škol) původní zjištění šetření TALIS 2018 (str. 38) o rozdílech mezi víceletými gymnázii a základními školami. GRAF 21 | Průměrný index vnímání kázeňského klimatu v jednotlivých druzích škol Kvalitu prostředí pro učení a vyučování determinují také vztahy mezi učiteli a žáky a jejich kvalita. TALIS-PISA link měří její subjektivní vnímání učiteli několika položkami („Učitelé a žáci spolu obvykle dobře vycházejí“ „Většina ;učitelů věří, že úspěch žáků je důležitý“ „Většinu učitelů zajímá názor žáků“ „Jestliže žák potřebuje další pomoc, ;;škola mu ji poskytne“), s nimiž učitelé v dotazníku vyjadřují svůj (ne)souhlas. Čím vyšší hodnoty nabývá souhrnný index vytvořený z odpovědí učitelů na tyto otázky, tím učitelé považují vztahy učitelů a žáků ve škole za kvalitnější či lepší. Tento index nabýval průměrných hodnot 13,1 (učitelé SOŠ s maturitou), 13,2 (učitelé SOU bez maturity), 13,3 (učitelé základních škol a čtyřletých gymnázií) a 13,7 (učitelé víceletých gymnázií). Statisticky významně kvalitnější v porovnání se zbývajícími druhy škol byly vztahy mezi učiteli a žáky pouze ve víceletých gymnáziích. Věcně však rozdíly nelze považovat za zásadní. 8,98,47,88,89,3567891011Základní školyVíceletá gymnáziaČtyřletá gymnáziaSOŠ s maturitouSOU bez maturityIndex vnímání kázeňského klimatu