5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 40 5.2.1 Obsahová stránka profesního rozvoje Učitelé, kteří uvedli, že se v posledním roce zúčastnili alespoň jedné aktivity profesního rozvoje, měli možnost se vyjádřit k jejich obsahovému zaměření. Z následujícího grafu je patrné, že některá zaměření profesního rozvoje výrazně převládají u učitelů základních škol, což může souviset s integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd na základních školách. Učitelé se zde více vzdělávali v oblasti výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (62 %, v ostatních druzích škol o 20–30 p. b. méně), individualizované výuky (50 %, v ostatních druzích škol o přibližně 20 p. b. méně), ale i v postupech hodnocení žáků (52 %, na víceletých a čtyřletých gymnáziích o cca 20 p. b. méně) a v oblasti spolupráce s rodiči (45 %). Vzdělávání zaměřené na spolupráci s rodiči byla také častěji předmětem vzdělávání učitelů na středních odborných školách a učilištích (zúčastnilo se okolo jedné třetiny učitelů) v porovnání s učiteli gymnázií, kde se jej zúčastnilo necelých 20 % učitelů. Učitelé středních škol se také o něco více vzdělávají v oblasti znalosti školního vzdělávacího programu. Relativně vysoká byla rovněž účast učitelů na profesním rozvoji se zaměřením na chování žáků a vedení třídy, kterého se v České republice zúčastnilo průměrně 40 % učitelů patnáctiletých žáků. Ačkoli graf 13 uvádí vysokou variabilitu v rozložení odpovědí učitelů z různých druhů škol, s ohledem na větší výběrovou chybu nelze většinu rozdílů mezi skupinami spolehlivě označit za statisticky významné.