5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 38 GRAF 11 | Podíl učitelů, kteří souhlasí s výrokem, že společnost si váží učitelského povolání, dle druhu školy 5.2 Profesní rozvoj a zpětná vazba V rámci učitelského dotazníku byli učitelé požádáni, aby uvedli, zda se v posledních 12 měsících před šetřením zúčastnili vybraných aktivit profesního rozvoje. Stejně jako na úrovni ISCED 2, i u populace učitelů patnáctiletých 26žáků platí, že mezi nejčastěji využívané formy profesního rozvoje patří čtení odborné literatury (uvádí průměrně 89 % učitelů bez rozdílů mezi druhy škol) a prezenční kurzy. Učitelé středních odborných škol navštěvují prezenční kurzy v nižší míře, přičemž se ale spolu se svými kolegy z odborných učilišť významně častěji účastní exkurzí v různých organizacích (v posledním roce se zúčastnilo 49 %, resp. 41 % z nich). Online kurzy jsou rozšířenější mezi učiteli obou typů gymnázií a středních odborných škol v porovnání s učiteli základních škol, z nichž se online kurzů v posledním roce zúčastnila necelá pětina (23 %), jak ukazuje graf 12. 26 Profesní rozvoj byl v šetření TALIS-PISA link definován jako činnost, která má u jednotlivce rozvíjet profesní dovednosti, znalosti a jeho odbornost a další schopnosti jako učitele. Jedná se tedy o širší definici profesního rozvoje, která zahrnuje další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) tak, jak je v České republice definováno zákonem, a celou řadu dalších aktivit. 2024201613010203040Základní školyVíceletá gymnáziaČtyřletá gymnáziaSOŠ s maturitouSOU bez maturity%