5 │ ZKUŠENOSTI, NÁZORY A POSTOJE UČITELŮ RŮZNÝCH DRUHŮ ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Zjištění z modulu TALIS-PISA link 35 V určitých aspektech se liší také motivace budoucích učitelů v jednotlivých druzích škol. Zatímco napříč celou populací učitelů patnáctiletých žáků i u učitelů z různých druhů škol převládají tzv. společenské motivy (díky práci učitele mohu být prospěšný pro společnost, mohu ovlivňovat rozvoj dětí a mládeže – uvádí okolo 90 % učitelů bez ohledu na typ školy ), u motivů osobního charakteru byly určité rozdíly zjištěny. Mezi osobní motivy byly v šetření 25TALIS zahrnuty např. jistota práce, spolehlivý příjem či stabilní kariéra. V průměru okolo 60 % učitelů považovalo tyto aspekty za velmi důležité nebo středně důležité při výběru učitelské profese. Mezi učiteli čtyřletých gymnázií byl tento podíl nižší, přibližně 50 %, nicméně s ohledem na překryv intervalů spolehlivosti průměrů nelze určit, zda zjištěné rozdíly mezi jednotlivými druhy škol jsou statisticky významné. Graf 7 uvádí rozložení odpovědí ohledně tvrzení „Učitelské povolání nabízí stabilní kariéru“ a obdobné rozložení odpovědí bylo zjištěno také pro výroky „Být učitelem znamená mít jistou práci“ a „Učitelské povolání poskytuje spolehlivý příjem“. GRAF 7 | Podíl učitelů, pro něž bylo při výběru učitelské profese velmi důležité nebo středně důležité, že učitelské povolání nabízí stabilní kariéru. 5.1.2 Profesní příprava učitelů a pocit připravenosti na výuku Učitelé se vyjadřovali k obsahu svého počátečního vzdělávání a také posuzovali, nakolik se cítili připraveni na výuku v oblastech, jako je např. chování žáků a vedení třídy, využívání ICT, výuka průřezových dovedností či výuka v prostředí s různě nadanými žáky. Národní zpráva TALIS 2018 uvádí, že v České republice měl podprůměrný podíl učitelů v počátečním vzdělávání zahrnutou výuku průřezových dovedností (např. kreativitu, kritické myšlení, řešení problémů). Při pohledu na různé skupiny učitelů dle druhu školy, na níž vyučují, bylo zjištěno, že v největší míře se s výukou průřezových dovedností setkali učitelé středních odborných škol (57 %). To je o 15, resp. o 12 p. b. více než v případě učitelů čtyřletých, resp. víceletých gymnázií – a tyto rozdíly jsou statisticky významné. Mezi učiteli ostatních druhů škol nebyly významné rozdíly zjištěny. Není překvapivé, že učitelé středních odborných škol deklarovali rovněž významně více, že se cítili připraveni na výuku v této oblasti, ve srovnání s učiteli na nižší sekundární úrovni (velmi dobře nebo dobře se cítilo připraveno 38 % z nich). 25 Zahrnuje učitele, pro něž byly uvedené aspekty při výběru učitelské profese velmi důležité nebo středně důležité. 6056495864020406080100Základní školyVíceletá gymnáziaČtyřletá gymnáziaSOŠ s maturitouSOU bez maturity%