4 │ FAKTORY SOUVISEJÍCÍ SE SOCIO-EMOČNÍM ROZVOJEM ŽÁKŮ Zjištění z modulu TALIS-PISA link 30 Třetí zkoumanou oblastí socio-emočních charakteristik žáků jsou postoje žáků vůči škole, resp. zájem žáků o školu. Model žákovských postojů byl zkonstruován tak, aby pomohl odhalit takové postoje žáků, které jsou klíčové pro jejich dlouhodobý vzdělávací úspěch. Model zahrnuje krátkodobé zájmy, jako jsou motivace zvládnout úkoly či učební cíle žáka a dále zájmy dlouhodobé, k nimž se řadí očekávané dosažené vzdělání (vzdělanostní aspirace), ale také vnímaná hodnota školy (obrázek 5). OBRÁZEK 5 | Model postojů žáků vůči škole 4.2 Zjištěná variabilita mezi školami Ze všech uvedených proměnných reprezentujících školní klima, spokojenost (well-being) a postoje žáků ke škole byla zjištěna významná variance mezi školami ve čtyřech oblastech socio-emočního rozvoje žáků: třídní klima, nadšení učitele pro učení, vnímaná obtížnost testu a vzdělanostní aspirace (variance převyšuje 10 % ve všech nebo většině zúčastněných zemí). Ostatní ukazatele se tedy liší spíše v rámci jednotlivých škol. Doplňme, že zjištěné rozdíly mezi školami nejsou velké v porovnání s rozdíly mezi žáky v rámci konkrétních škol. Vnímané nadšení učitele pro výuku a kázeňské klima ve třídě přímo reflektují situaci v hodinách , a proto je žáci mají 22tendenci vnímat obdobně. V České republice lze 26 % variance ve vnímání kázeňského klimatu vysvětlit rozdíly mezi školami. V případě nadšení učitele pro výuku se jedná o 21 % variance. V obou případech je tento podíl nejvyšší ze všech zúčastněných zemí. V oblasti spokojenosti žáků jsou rozdíly mezi školami velmi malé, jinými slovy vztah mezi prostředím školy samotným a well-beingem žáků se výrazněji neprojevil. To lze nicméně vysvětlit relativně širokým pojetím konceptu well-being v rámci PISA, které se více zaměřuje na mimoškolní faktory a životní spokojenost obecně. Větší rozdíl mezi školami byl zjištěn napříč zeměmi pouze ve vnímání obtížnosti testu PISA, v České republice lze rozdílům mezi školami připsat 12 % celkového rozptylu. Při interpretaci zjištěných rozdílů ve vzdělanostních aspiracích žáků v České republice (rozdíly mezi školami vysvětlují 20 % rozptylu) je třeba mít na paměti, že patnáctiletí žáci zařazení do šetření reprezentují různé druhy škol, a vzdělanostní aspirace žáků jsou tedy mimo jiné odrazem různých studijních drah žáků napříč různými studijními obory. 22 V případě České republiky se jedná o hodiny českého jazyka a literatury.