3 │ FAKTORY SOUVISEJÍCÍ S VÝSLEDKY ŽÁKŮ Zjištění z modulu TALIS-PISA link 25 3.4.1 Charakteristiky (průměrné) výuky Výsledky regresních analýz ukázaly, že podíl času stráveného vlastní výukou a vyučováním v rámci vyučovací hodiny má s výsledky žáků významnou souvislost. Je-li podíl vyšší o jeden procentní bod (v průměru za všechny učitele školy), tj. věnuje-li učitel méně času administrativním záležitostem a ukázňování žáků, jsou vyšší i průměrné výsledky žáků školy: o 1,9 bodu v testech matematické gramotnosti, o 2,22 bodu v testech čtenářské gramotnosti a o 2,34 bodu v testech přírodovědné gramotnosti. Zohledníme-li jen odpovědi učitelů příslušných předmětů a socioekonomické složení třídy, souvisí podíl času strávený vlastní výukou a výsledky žáků pouze v matematice. Horších výsledků dosahují ti žáci, kteří navštěvují školy s třídami, v nichž se dle mínění učitelů více vyskytují kázeňské problémy. Při bližší analýze vlivu charakteristik výuky podle pohlaví se ukazuje, že dívky ve čtenářské gramotnosti dopadají celkově lépe než chlapci. Tento rozdíl má tendenci narůstat ve školách, ve kterých se častěji vyskytují kázeňské problémy. Zjištění dále poukazují na to, že učitelky a učitelé svým pedagogickým působením silněji ovlivňují žáky stejného pohlaví. Vyšší podíly žen učitelek v různých zemích včetně České republiky souvisejí s lepšími výsledky dívek ve všech třech sledovaných oblastech. Obdobně pak lepší výsledky dívek (více než výsledky chlapců) souvisejí s vyšším podílem učitelů, pro něž bylo učitelství první kariérní volbou. 3.4.2 Spokojenost učitele Spokojenost učitele s pracovním prostředím je podle šetření TALIS-PISA link významným prediktorem výsledků žáků ve všech třech oblastech testovaných v PISA, když jsou v potaz brány odpovědi všech učitelů ve škole. Pokud průměrný index spokojenosti učitelů školy s pracovním prostředím stoupne o jednotku, zlepší se průměrné výsledky 17žáků školy o 12,2 bodu v testech matematické gramotnosti, o 13,9 bodu v testech čtenářské gramotnosti a o 17,4 bodu v testech přírodovědné gramotnosti. Nicméně při zahrnutí odpovědí učitelů příslušného předmětu a po zohlednění socioekonomického složení tříd platí tento vztah v případě České republiky jen u výsledků z testu přírodovědné gramotnosti, avšak u testů matematické a čtenářské gramotnosti se stává statisticky nevýznamný. Ačkoli v průměru TALIS-PISA link analýza ukázala, že s vyšší pracovní spokojeností učitelů jsou pro všechny sledované gramotnosti spojeny lepší výsledky žáků, v případě České republiky toto platí pouze pro žáky dosahující slabých výsledků v oblasti přírodovědné gramotnosti. To by mohlo souviset s tím, jak jsou učitelé zastoupeni v České republice v jednotlivých druzích škol. Větší podíl spokojenějších učitelů je možné sledovat ve školách, kde žáci dosahují lepších výsledků. Výsledky žáků jsou také lepší ve školách, v nichž učitelé ve vyšší míře uvádějí, že pociťují vyšší míru stresu v důsledku pracovního vytížení. Vyšší míra stresu učitelů vyvolaného množstvím pracovních úkolů je spojena s lepšími výsledky žáků obou skupin (slabších i výborných) a všech tří sledovaných gramotností, nicméně v případě výborných žáků je (kromě matematické gramotnosti) tato souvislost silnější (tj. ze stresu učitelů vyvolaného množstvím pracovních povinností „profitují“ více než žáci slabší). 3.4.3 Alokace pracovního času učitele Výsledky analýzy potvrzují dřívější výzkumné nálezy o pozitivním vlivu zpětné vazby na výsledky žáků. Čím více času tráví učitelé opravováním a známkováním prací žáků, tím lepší jsou výsledky žáků školy jako celku ve všech třech testovaných doménách, což platí jak pro průměr zemí TALIS-PISA link, tak i pro Českou republiku. Zdá se však, že tento vztah lze v případě čtenářské a matematické gramotnosti zčásti připsat vlivu socioekonomického složení třídy. Po zohlednění pouze odpovědí učitelů příslušných předmětů a složení tříd totiž zůstává statisticky významný jen u výsledků v testech přírodovědné gramotnosti. Analýza dále prokázala, že v případě žáků dosahujících v PISA slabých výsledků i žáků dosahujících výborných výsledků se jejich výsledky v testech zlepšují spolu s nárůstem času, který učitelé věnují známkování a opravám žákovských prací. 3.4.4 Charakteristiky třídy Působení socioekonomického složení žáků školy je podle studie TALIS-PISA link konzistentní napříč doménami. V průměru všech zemí zapojených do šetření se ve všech třech testovaných oblastech ukázala jen slabá, nicméně statisticky významná negativní souvislost mezi výsledky žáků a podílem socioekonomicky znevýhodněných žáků ve škole, a to jen při zohlednění odpovědí učitelů příslušných předmětů. Tento vztah je v České republice statisticky nevýznamný. Na úrovni školy (tj. pokud jsou do analýz zahrnuti všichni učitelé) nemá učiteli odhadovaný podíl 17 Index je tvořen následujícími položkami: Celkově jsem ve svém zaměstnání spokojen/a; Práce v této škole mě těší; Doporučil/a bych tuto školu jako dobré pracoviště; Rád/a bych přešel/přešla na jinou školu, kdyby to bylo možné. V České republice tento index nabýval u jednotlivých učitelů hodnot od 4,3 po 15,1; průměrná hodnota pak byla 12, směrodatná odchylka 1,9.