3 │ FAKTORY SOUVISEJÍCÍ S VÝSLEDKY ŽÁKŮ Zjištění z modulu TALIS-PISA link 22 3.2 Analytické postupy v TALIS-PISA link Analýzy v šetření TALIS-PISA link vycházejí jak z dat, tak z teorie (jsou „theory- and data-driven“). Teoretickou oporu čerpají z odborné literatury, na jejímž základě byl sestaven konceptuální rámec (viz kapitola 3.1). Zároveň jsou aplikovány pokročilé statistické metody, pomocí kterých jsou analyzovány vztahy mezi vybranými proměnnými. Kromě analýzy rozptylu (variance decomposition) je využita metoda strojového učení LASSO (Least Absolute 14Shrinkage and Selection Operator), a to k výběru proměnných, identifikaci jejich vhodných kombinací proměnných a následné konstrukci relevantních regresních modelů. LASSO iterativními postupy hledá model, který nejlépe odpovídá datům, a identifikuje proměnné, které významně korelují se závislou proměnnou (výsledky žáků). Její využití je vhodné zejména v případech, kdy závislou proměnnou může potenciálně ovlivňovat velké množství nezávislých proměnných, což je i případ této studie. Pro podrobnější informace o této analytické metodě čtenáře odkazujeme na mezinárodní zprávu TALIS-PISA link . 153.3 Rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami Do jaké míry lze průměrné rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami v jednotlivých testovaných oblastech (čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost) vysvětlit faktory souvisejícími se školou a učiteli? Na tuto otázku odpovídá graf 2. Z něj vyplývá, že v České republice je tato míra (měřená jako podíl vysvětleného rozptylu) nadprůměrná ve všech třech sledovaných oblastech: 47 % z celkové variance mezi školami ve výsledcích jejich žáků v testech přírodovědné gramotnosti (oproti průměru TALIS-PISA link 34 %), 44 % v matematické (oproti průměru TALIS-PISA link 33 %) a 49 % ve čtenářské gramotnosti (oproti průměru TALIS-PISA link 34 %), což vysvětlují mimo jiné postupy používané učiteli školy ve výuce, alokace činností v pracovním čase učitelů či charakteristiky tříd (síla a vlivy jednotlivých faktorů budou v následujících podkapitolách blíže prozkoumány). V porovnání s jinými zeměmi tedy TALIS-PISA link pro Českou republiku přináší lepší vhled do působení těchto faktorů, které jsou s výsledky žáků spojeny silněji než ve většině jiných zemí zapojených do této studie. GRAF 2 | Rozdíly ve výsledcích žáků mezi školami* * Graf ukazuje podíl z celkového rozptylu výsledků v testech PISA na úrovni školy, které vysvětlují faktory na úrovni školy a učitele. Zdroj: Mezinárodní zpráva TALIS-PISA link (https://doi.org/10.1787/3b9551db-en). 14 Rozptyl je aritmetický průměr druhých mocnin odchylek jednotlivých hodnot sledované proměnné od průměru celého souboru. Rozptyl je tím větší, čím více se jednotlivé pozorované hodnoty odlišují od celkového průměru, naopak pokud jsou všechny pozorované hodnoty stejné, je rozptyl roven 0. Analýzou lze na základě rozkladu rozptylu určit, jaký podíl celkového rozptylu (například ve výsledcích žáků) lze vysvětlit vybranými proměnnými (například postupy učitelů ve vyučování) a jaký podíl (dopočet do 100 %) naopak zůstává nevysvětlen, tedy jej lze přisoudit jiným, do analýzy nezahrnutým faktorům. 15 Mezinárodní zpráva a další materiály jsou dostupné na webových stránkách OECD (http://www.oecd.org/education/talis). 0102030405060Česká republikaPrůměr TALIS-PISA linkČtenářská gramotnostMatematická gramotnostPřírodovědná gramotnost%