3 │ FAKTORY SOUVISEJÍCÍ S VÝSLEDKY ŽÁKŮ Zjištění z modulu TALIS-PISA link 21 3.1.1 Faktory na úrovni učitele s přímým vlivem Postupy ve vyučování patří mezi nejdůležitější faktory, jimiž učitelé mohou přímo ovlivňovat výsledky svých žáků. Patří mezi ně například postupy zajišťující jasnost vyučování (např. shrnutí obsahu předešlé vyučovací látky), management třídy včetně udržování kázně, postupy podporující kognitivní aktivaci žáků (např. zadávání úloh, které od žáků vyžadují, aby mysleli kriticky) nebo poskytování efektivní zpětné vazby. 3.1.2 Faktory na úrovni učitele s nepřímým vlivem Charakteristika a profesní profil učitele mohou výsledky žáků ovlivnit nepřímo. Některé výzkumy poukazují například na pozitivní souvislosti mezi výsledky žáků a délkou praxe učitele či jeho kvalifikovaností (vzděláním), podobně jako mezi výsledky žáků a motivací učitele k výkonu profese. Tyto faktory se mohou pozitivně odrazit v kvalitě výuky a zprostředkovaně i ve výsledcích žáků. Výzkumné nálezy o jejich vlivu nicméně nejsou vždy jednoznačné. Spokojenost v zaměstnání a pocit osobní pohody učitele jsou rovněž nepřímo spojeny s výsledky žáků, naopak pocity stresu pramenící z pracovního prostředí či pracovních podmínek a nároků mohou vést k opačnému efektu, tj. mohou být spojeny s horšími výsledky žáků. Dalším faktorem, který nepřímo ovlivňuje výsledky žáků, může být pracovní náplň, resp. alokace pracovního času učitelů. Například delší čas na přípravu výuky či poskytování zpětné vazby k práci žáků může jejich výsledky ovlivnit pozitivně, naopak učitelé, kteří tráví příliš mnoho času administrativními povinnostmi, uvádějí také ve větší míře zažívání stresu v práci, který následně může mít negativní dopad na výsledky žáků. 3.1.3 Faktory na úrovni školy s přímým vlivem Významný přímý vliv na výsledky žáka mají charakteristiky třídy, kterou navštěvuje, a to z důvodu tzv. peer efektů, tj. vlivu spolužáků. Předchozí výzkumy například potvrdily, že výsledky žáka jsou negativně ovlivněny podílem spolužáků s problémy s učením, přičemž tento vliv na výborné žáky je nižší než vliv na žáky méně prospívající. Mechanismy tohoto vlivu vrstevníků jsou různé, méně prospívající žáci se například mohou přímo učit či inspirovat od svých úspěšnějších spolužáků, nebo naopak mohou někteří žáci doplácet na nepříznivé kázeňské klima. Existují také jisté empirické nálezy dokládající negativní vztah mezi velikostí třídy a výsledky jednotlivých žáků, současně však mnohé jiné studie tento vztah nepotvrzují. Školní klima je multidimenzionální koncept, který zahrnuje například míru participace učitelů, rodičů a žáků na rozhodování ve škole, kulturu vzájemné spolupráce, vztahy mezi učiteli a žáky či důraz na akademický úspěch. Vhodná konstelace školního klimatu tedy může přímo pozitivně ovlivnit učení žáků a vytvořit podmínky pro efektivní výuku. 3.1.4 Faktory na úrovni školy s nepřímým vlivem Podpora a profesní rozvoj začínajících učitelů formou uvádění do profese (teacher induction) a mentoringu se v empirických studiích ukazují jako významné prediktory školních výsledků žáka, neboť příznivě ovlivňují sebedůvěru učitelů i jejich pracovní spokojenost. Některé výzkumy poukazují také na pozitivní efekty mentoringu na kvalitu vyučování. Profesní rozvoj je nicméně důležitý ve všech fázích kariéry učitele, neboť může pozitivně ovlivnit využívání efektivních postupů ve výuce, a v konečném důsledku tak i výsledky žáků. Totéž pak platí i o zpětné vazbě a hodnocení práce učitele, tj. dochází-li na základě identifikace silných a slabých stránek učitele ke zlepšování kvality jeho pracovního výkonu, je pravděpodobné, že se to pak projeví i ve výsledcích jeho žáků. Spolupráce učitelů umožňuje efektivní výměnu informací o osvědčených vyučovacích postupech. Výsledky TALIS 2018 ukazují, že učitelé, kteří se častěji zapojují do profesní spolupráce se svými kolegy, také uvádějí vyšší průměrnou spokojenost v zaměstnání, vyšší sebedůvěru i častější využívání postupů stimulujících kognitivní procesy žáků, tedy nepřímo tak mohou přispět ke zlepšování kvality vlastní výuky učitele. Konceptuální rámec rovněž s oporou o odbornou literaturu předpokládá pozitivní vliv otevřenosti školy a jejích učitelů novým nápadům a postupům (inovativnost). V neposlední řadě je v analýzách TALIS-PISA link zkoumán vliv zaměstnaneckého statusu, a to na základě empiricky doložených předpokladů, že nejistota a nepředvídatelnost v práci může limitovat možnosti učitelů optimálně fungovat ve svém pracovním prostředí. Práce na zkrácený úvazek sice může být flexibilní, na druhou stranu ale může omezovat příležitosti k profesní spolupráci nebo kariérnímu postupu, což se může odrážet na kvalitě práce učitele. Formální hodnocení učitelů může zajistit, že jsou naplňovány alespoň minimální standardy profese. Konečně pak způsob vedení školy má významný nepřímý vliv na výsledky žáků, zejména pak pedagogické vedení (činnosti ředitele směřující k zajišťování kvality výuky, kolaborativní kultury ve škole či profesnímu rozvoji učitelů) má kruciální význam.