Inspirace pro rozvoj gramotností PISA1255 | ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI U ŽÁKŮ SE SLABŠÍMI ČTENÁŘSKÝMI DOVEDNOSTMI V OBORECH STŘEDNÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ a čtenářským), je tzv. didaktický potenciál textu. Dle tohoto konceptu, vycházejícího z českého prostředí, by učitel měl věnovat pozornost čtyřem oblastem: (1) smyslu textu a autorskému záměru, (2) čtenáři a textu, (3) žánru a způsobu autorova podání a (4) formě a jazykovým prostředkům ve vztahu k porozumění.106 Doporučení 6: Čtenářské strategie v odborných předmětechJiž od sedmdesátých let minulého století zahraniční výzkumy potvrzují přínos výuky čtenářských strategií, zejména pak pro žáky, kterým se ve čtení příliš nedaří.107 Asi nepřekvapí, že smysluplné začlenění strategií porozumění textu do výuky méně zdatným i nemotivovaným čtenářům významně pomáhá. Je to jednoduše dáno tím, že tito žáci nevědí, jak, kdy, proč a které strategie použít. Možná jejich učitelé zjišťovali, zda textu porozuměli, ale strategie nutné k po-rozumění je neučili. Jedním z cílů zařazování čtení odborných textů do výuky nejazykových předmětů středních odborných škol by mělo být dosažení toho, že žáci se postupně od vědomého užívání čtenářských strategií dopracují k úrovni nevědomého zautomatizování těchto procesů. Neznamená to, že se učitelé odborných předmětů mají stát učiteli čtení, ale naopak učitelům odborných předmětů využití nástrojů pro práci s odbornými texty (tedy čtenářských strategií) pomůže v jejich úsilí rozvíjet žákovo oborové přemýšlení, jeho motivaci i základnu znalostí a souvislostí.Ve výše zmíněných anglosaských studiích je v posledních letech patrná tendence přizpůsobovat čtenářské strategie specifickým způsobům čtení jednotlivých oborů. Ovšem u méně zdatných žáků na nižších úrovních gramotnosti se tento trend tolik výrazně neprojevuje.108 Zde doporučení stále sledují rozvoj obecných čtenářských strategií jako usu-zování, kladení otázek k textu, shrnování, sledování porozumění, určování nejdůležitějších myšlenek a témat, předví-dání či aktivace předchozích vědomostí.V neposlední řadě je potřebné podporovat učitele odborných předmětů, aby rozvíjeli své kompetence v používání strategií porozumění textům jak pro oborové, tak čtenářské cíle. Přesvědčení a jistota učitele hraje velmi podstatnou roli v tom, jak bude využívat čtení ve výuce svého předmětu. Povzbuzující je, že učitelé, kteří čtenářské strategie dříve neznali, je ve své výuce nezřídka intuitivně používali. Ukazuje se však, že pokud získají určité teoretické pozadí a příklady zapojení čtenářských strategií do výuky, posílí se jejich snaha více nad nimi přemýšlet a do výuky je začleňovat systematičtěji.109Doporučení 7: Poskytování opory při práci s odbornými textyVýzkumná zjištění i zkušenosti pedagogů, kteří ve svých hodinách systematicky pracují se čtenářskými cíli, se sho-dují v tom, že i slabí žáci dělají pokroky a dokáží číst více a více náročné texty, jestliže k tomu mají vytvořeny určité podmínky. Potvrzuje se, že pokud se práce s texty nenechá na žácích samotných, ale je jim poskytnuta opora (často označovaná jako scaffolding), mohou být žákům kladeny i zdánlivě velké výzvy.110Metafora lešení, která se za anglickým termínem skrývá, výstižně ilustruje smysl a cíl takové opory, totiž aby učitel žákům v průběhu celého procesu poskytoval v míře a formě podporu, pomocí které může žák postupovat k větší sa-mostatnosti. Jakmile je žák schopen pracovat samostatně, opora končí. Pro konkrétnější představu, co je scaffoldingem při práci s texty myšleno, může posloužit koncept čtenářských dílen, které rovněž využívají princip dopomoci. Oporou je například to, když na začátku osvojování si určité čtenářské strategie učitel ukazuje, jak ji používá on sám. Nebo je to vhodně volený sled otázek před čtením, v jeho průběhu či po něm. Oporu žákům poskytuje i práce s podvojným deníkem111 nebo například možnost individuální konzultace s učitelem podle potřeby žáka.Ve výuce odborných předmětů na středních školách je scaffolding žádoucí přirozeně i vždy, když se od žáků očekává práce vyžadující čtení s porozuměním. Zahraniční výzkumy ale upozorňují na to, že s rostoucím věkem žáků a zvy-šující se náročností textů míra poskytované opory paradoxně klesá, respektive často vymizí úplně. Důvody, proč 112106 Hausenblas, O. (2012). Didaktický potenciál textu: Proč hledat texty ke čtení v předmětech. In: Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. KVIC. Nový Jičín.107 Whitcroft, L. (2018). Zahraniční trendy ve výuce čtenářských strategií a jejich možná aplikace v českém prostředí. Disertační práce. Pedagogická fakulta. Univerzita Karlova. Praha. s. 4−13.108 Kafková, M. (2019). Oborové čtení ve výuce zeměpisu: přístupy učitelů v širším kontextu. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta. Univerzita Karlova. Praha.109 Whitcroft, L. (2018). Zahraniční trendy ve výuce čtenářských strategií a jejich možná aplikace v českém prostředí. Disertační práce. Pedagogická fakulta. Univerzita Karlova. Praha.110 Tamtéž.111 Košťálová, H., Šafránková, K., Hausenblas, O., Šlapal. M. (2010). Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Česká školní inspekce. Praha. s. 19, 32. Dostupné online https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=78120&-view=2935.112 Kafková, M. (2019). Oborové čtení ve výuce zeměpisu: přístupy učitelů v širším kontextu. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta. Univerzita Karlova. Praha.ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI U ŽÁKŮ SE SLABŠÍMI ČTENÁŘSKÝMI DOVEDNOSTMI V OBORECH STŘEDNÍHOODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ