Inspirace pro rozvoj gramotností PISA1195 | ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI U ŽÁKŮ SE SLABŠÍMI ČTENÁŘSKÝMI DOVEDNOSTMI V OBORECH STŘEDNÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 5.3 Úrovně čtenářské gramotnosti žáků středních odborných škol V České republice přibližně polovina patnáctiletých žáků navštěvuje 9. ročník základní školy nebo odpovídající ročník víceletého gymnázia a druhá polovina 10. ročník vzdělávání v prvním ročníku střední školy či odpovídajícím ročníku víceletého gymnázia. Do projektu PISA 2018 byli zapojeni patnáctiletí žáci základních škol, víceletých gymnázií, čtyř-letých gymnázií, středních odborných škol s maturitou, středních odborných škol bez maturity a speciálních škol. Díky sestavě vzorku vybraných škol je možné zjištění porovnávat mezi jednotlivými druhy škol, v nichž se žáci sledované věkové skupiny vzdělávají. Výsledky žáků jsou v šetření PISA prezentovány pomocí gramotnostních úrovní. Každou úroveň charakterizují kon-krétní dovednosti, které žáci v dané úrovni ovládají (viz příloha 1). Z popisu úrovní je patrné, jak obtížné čtenářské úkoly jsou žáci schopni vyřešit a v jaké míře mají sledované čtenářské dovednosti osvojeny. Žáci, jejichž výsledek je nižší než základní úroveň 2, mají natolik omezené čtenářské dovednosti, že mohou mít potíže s porozuměním psanému textu v dalším vzdělávání, v práci i v běžném osobním životě. V České republice panují obrovské rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých druhů škol. Mezi výsledkem žáků více-letých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je v oblasti čtenářské gramotnosti rozdíl větší než dvě gra-motnostní úrovně, přičemž téměř polovina učňů má čtenářské dovednosti na té nejnižší. V základních školách je takto slabých žáků necelých 30 %.80 Z hlediska budoucího uplatnění žáků je důležité sledovat právě podíl těch, jejichž výsledek je nižší než základní úroveň 2. V roce 2018 dosáhlo alespoň druhé úrovně 79 % českých žáků. Přestože se průměrný výsledek České republiky ve čtenářské gramotnosti během posledních osmnácti let významně neliší, podíl žáků pod základní druhou úrovní se zvý-šil ze 17 % na 21 %. Nejvyšší podíl žáků, jejichž výsledky v roce 2018 nepřekonaly úroveň 2, nacházíme ve středních odborných školách bez maturity. Tito žáci tvoří téměř polovinu těch, kteří dosáhli pouze základní úrovně čtenářské gramotnosti, což je více než v roce 2000 i 2009. Z uvedených zjištění je patrné, že skupina žáků ohrožených budoucí neúspěšností se zvětšuje a že podstatná část z nich se vzdělává v nematuritních oborech středních odborných škol. Tyto skutečnosti rovněž potvrzují zjištění České školní inspekce, která poukazují na to, že ve středním vzdělávání nejsou přijímány účinné strategie k podpoře čtenářské 81gramotnosti žáků, zejména těch v oborech bez maturitní zkoušky.5.4 Čtenářská gramotnost jako součást výuky středních odborných školAktuálně platné kurikulární rámce na úrovni středního vzdělávání čtenářskou gramotnost nedefinují, což ovšem nezna-mená, že by rozvoj této oblasti nebyl součástí kurikula. Obecně lze říci, že požadavky stanovené pro oblasti všeobecné-ho vzdělávání navazují na rámcové vzdělávací programy základního vzdělávání (obory H), popř. na minimální doporu-čenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření v RVP pro základní vzdělávání (obory E).V rámcových vzdělávacích programech pro střední odborné vzdělávání (RVP SOV) jsou cíle související s rozvojem čtenářské gramotnosti poměrně jasně promítnuty ve vymezení závazného obsahu všeobecného vzdělávání, konkrétně v požadavcích stanovených pro vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v českém jazyce. Je to zřejmé při detail-nějším pohledu na stanovené výsledky vzdělávání a k nim vztažené učivo.Zaměříme-li se na nižší střední odborné vzdělání s výučním listem, tedy obory kategorie E, zjistíme, že rozvíjení čte-nářské gramotnosti je explicitně uvedeným cílem jazykového vzdělávání v českém jazyce. Výuka by měla doplňovat dosavadní znalosti a vést k praktickému využívání vědomostí a dovedností v písemném a ústním projevu. Učivo dopo-ručené pro práci s textem zahrnuje techniky čtení i získávání informací z textu, včetně odborného a administrativního.U oborů kategorie H směřují cíle jazykového vzdělávání k rozvoji čtenářské gramotnosti přes zaměření na schopnosti a dovednosti srozumitelně a souvisle se vyjadřovat, formulovat názor, obhajovat jej i získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů. Učivo pro práci s textem a získávání informací se rozšiřuje např. o třídění a hodnocení informací, o důraz na studijní čtení či o zpětnou reprodukci textu.80 Je pravděpodobné, že ze základních škol žáci s nízkou úrovní čtenářské gramotnosti míří právě do oborů bez maturitní zkoušky. Podíl nově přijatých žáků do nematuritního vzdělávání se pohybuje kolem 30 %. Ve školním roce 2019/2020 se v odborných vzdělávacích oborech středních škol vzdělávaly zhruba dvě třetiny žáků, z toho více než 30 % navštěvovalo obory s výučním listem (tedy pětina z celkového počtu žáků středních škol). Viz Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2019. (2020). MŠMT. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyrocni-zpravy-o--stavu-a-rozvoji-vzdelavani-v-ceske-1.81 Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019. Výroční zpráva. (2019). Česká školní inspekce. Praha, s. 137. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci--s-(2).ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI U ŽÁKŮ SE SLABŠÍMI ČTENÁŘSKÝMI DOVEDNOSTMI V OBORECH STŘEDNÍHOODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ