16 v minimalizaci vlivu subjektivity hodnotitele, tj. v metodicky maximálně jednotném přístupu inspekčních pracovníků k pořizování a záznamu informací; přičemž zásadní roli hraje osoba inspekčního pracovníka v rámci komunikace s aktéry školy. Pro naplňování záměru opatření 1.2 tak je důležitý rozvoj kompetencí inspekčních pracovníků pro plnění úkolů inspekční činnosti ve školách (viz opatření 4.3). Specifikace opatření Typové aktivity 1. Pořizování informací v rámci inspekční činnosti ve školách (např. při komplexní inspekční činnosti, tematické inspekční činnosti, šetření stížností, elektronickém zjišťování informací nebo účasti na konkurzech). 2. Aktivity pro kontinuální sjednocování metodického přístupu inspekčních pracovníků k získávání a záznamu informací (např. řešení modelových situací, metodické semináře). 3. Získávání informací prostřednictvím elektronického zjišťování informací či prostřednictvím jiných typů šetření a se zaměřením na různé cílové skupiny šetření (především ředitelé školy, učitelé, žáci, rodiče žáků). Časový rámec Průběžně po dobu platnosti Koncepčních záměrů 2021 2030. –Metriky naplnění MK1-2: Soubor statistických ukazatelů inspekční činnosti za školní rok – výkonové ukazatele uváděné ve výroční zprávě ČŠI. Odpovědnost a nároky na zdroje Odpovědnost za naplňování záměrů opatření a potřebné nároky na zdroje budou formulovány v implementační části Koncepčních záměrů ČŠI 2021 2030. –Opatření 1.3: Koncepčně založené zjišťování informací z národních šetření ČŠI ověřujících vzdělávací výsledky v regionálním školství Opatření 1.3 přispívá k naplňování záměru cíle 1 prostřednictvím koncepčně založeného elektronického zjišťování informací z národních šetření ČŠI ověřujících vzdělávací výsledky žáků v regionálním školství (národní testování). Opatření vychází z interního plánu národního zjišťování výsledků vzdělávání 2021+, který je utvářen třemi základními komponentami. První komponentou je periodické zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, a to v návaznosti na obdobně koncipovaná šetření v letech 2013 a 2017. S ohledem na dopady pandemie nemoci covid-19 je další šetření tohoto typu předpokládáno v roce 2022 (původně mělo být provedeno na jaře 2021). Druhou komponentou je každoroční zjišťování dosažené úrovně vybraných aspektů stěžejních gramotností u výběrového souboru žáků 1. stupně základní školy, 2. stupně základní školy a středních škol, případně vyšších odborných škol. Třetí komponentou je každoroční podzimní zjišťování výsledků výběrového souboru žáků zpravidla v jednom či více tematických testech se zaměřením na některé z oblastí podle specifických úkolů ČŠI a v ročnících studia relevantních pro daný úkol. Indikativní nastavení podoby tří komponent plánu národního zjišťování výsledků vzdělávání 2021+ zachycuje tabulka č. 3, jeho finální podoba však bude utvářena opakovaně v plánech hlavních úkolů ČŠI, a to prostřednictvím specifikace národních zjišťování pro realizaci v daném školním roce. Významnou roli budou v tomto ohledu hrát vnější vlivy, především pak podoba implementace Strategie vzdělávací politiky 2030+ ze strany MŠMT (např. nastavení podoby ověřování očekávaných výstupů v uzlových bodech základního vzdělávání včetně role