10 Nové metodiky inspekční činnosti, stejně jako informační výstupy z nich, byly v období 2014–2020 stále více využívány pro práci inspekčních pracovníků v jednotlivých fázích inspekční akce (např. příprava na prezenční inspekční činnost ve škole; identifikace témat, kterým je žádoucí věnovat speciální pozornost při inspekční činnosti na místě; formulace inspekční zprávy založená na podpůrných zjištěních z datových analýz). Využívány byly v tomto ohledu také metody benchmarkingu, charakterizující postavení hodnocené školy ve skupině škol stejného či obdobného zaměření České republiky či příslušného kraje. Významným podpůrným nástrojem byly v tomto ohledu nově vyvinuté elektronické nástroje v rámci inspekčního informačního systému InspIS – modul InspIS DATA umožňující jednoduché generování potřebných statistických sestav. Kvalita a relevance inspekční činnosti v období 2014–2020 byla dále zvyšována prostřednictvím řešení komplexních specifických úkolů nad rámec běžné inspekční činnosti, které ve zpracovaných výstupech poskytly přínosné informace v řadě důležitých témat regionálního školství. Závěry a doporučení těchto šetření jsou v souladu s identifikací hlavních rozvojových potřeb a příležitostí regionálního školství tak, jak je pojmenovává Strategie vzdělávací politiky 2030+. Ke kvalitě a relevanci inspekční činnosti v období 2014–2020 významně přispělo také etablování testovacího nástroje pro elektronické ověřování vzdělávacích výsledků žáků (inspekční informační systém InspIS – modul InspIS SET). S využitím tohoto nástroje byla realizována řada předmětově i gramotnostně založených národních šetření, které ověřovaly dosaženou úroveň výsledků žáků v různých oblastech vzdělávání. Výsledky těchto šetření zasazené do kontextu hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání poskytly řadu přínosných zjištění na úrovni žáka, školy i vzdělávacího systému. Kvalita, a tím i relevance inspekční činnosti byla v období 2014–2020 dále posilována širším využitím pokročilých metod hodnocení dat při zpracování výroční zprávy, tematických zpráv, případně sekundárních analýz z mezinárodních šetření (např. práce s testovými položkami a škálami, metody faktorové a hierarchické regresní analýzy, kartografická vizualizace a další), a to včetně důrazu kladeného na identifikaci širších vazeb mezi uváděnými informacemi. V tomto kontextu přitom ČŠI položila důraz na vhodné využití kvantitativních i kvalitativních metod hodnocení informací z inspekční činnosti tak, aby bylo možné využít přínosy obou typů metodického přístupu. V období 2014–2020 ČŠI při zpracování svých výstupů postupně posilovala práci s příklady inspirativní, ale i nevhodné praxe. Pro dosahování vysoké kvality výstupů inspekční činnosti (např. inspekční zprávy, tematické zprávy a další) byl v období 2014–2020 zaveden víceúrovňový systém jejich supervizí a připomínkování respektující jak hierarchii organizační struktury ČŠI uvnitř útvarů (vztah představený vs. státní zaměstnanec) i mezi útvary (vztah úrovní sekce – odbor – oddělení), tak horizontální vztahy věcně dotčených (zainteresovaných) útvarů. Konečně relevance inspekční činnosti byla v období 2014–2020 zvyšována prostřednictvím intervencí cílených přímo na hlavní aktéry vzdělávání (ředitelé škol, učitelé, žáci, případně další), které především zahrnují utváření vzdělávacích programů pro ředitele škol a učitele, respektive přípravu nástrojů a úloh přímo využitelných školami, rodiči a žáky k formativnímu hodnocení (např. uvolněné testové úlohy pro rozvoj vybraných gramotností žáků). Zdůrazněme, že k uváděným skutečnostem vztahujícím se k naplňování cíle 1 Koncepčních záměrů ČŠI 2014–2020 má úzkou vazbu také cíl 5, jehož záměrem je využívání výsledků mezinárodní spolupráce. V tomto ohledu se ČŠI v období 2014–2020 podílela na realizaci řady