Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách ve školním roce 2019/20205975 | ROZVOJ ČTENáŘSKé GRAMOTNOSTI ŽáKůTABULKA 11 | Překážky nejvíce omezující středoškolské učitele českého jazyka a literatury při výkonu své profese (podíl odpovídajících učitelů v rámci komplexní inspekční činnosti)PřekážkaPodíladministrativa71 %nedostatečně vnímaná prestiž povolání48 %psychická náročnost povolání34 %platové ohodnocení33 %časová náročnost jednotlivých činností33 %nedostatečná motivace žáků28 %vysoký počet žáků ve třídách27 %nadměrný objem učiva23 %tlak přijímacích, maturitních a závěrečných zkoušek22 %nedostatek schopností a nadání žáků15 %nekázeň žáků13 %nedostatečné zázemí a vybavení školy 7 %vztahy se zákonnými zástupci žáků 5 %nedostatečná podpora ze strany vedení školy 5 %špatný pracovní kolektiv 4 %malá schopnost učitele zaujmout a nadchnout své žáky 2 %S uvedenými překážkami práce středoškolského učitele českého jazyka a literatury úzce souvisejí oblasti, ve kterých by tito učitelé přivítali podporu pro zlepšení své práce. Nejčastěji byly v tomto ohledu uvedeny následující oblasti: ■snížení rozsahu administrativních činností (59 % odpovídajících učitelů); ■inspirace v oblasti metod a forem výuky (56 % odpovídajících učitelů); ■zlepšení znalosti legislativy (21 % odpovídajících učitelů); ■prohloubení znalostí v českém jazyce a literatuře (19 % odpovídajících učitelů); ■získání dalších dovedností v oblasti ICT (19 % odpovídajících učitelů); ■zlepšení chování žáků (19 % odpovídajících učitelů); ■zlepšení materiální podpory pro výuku českého jazyka (18 % odpovídajících učitelů).Zlepšení dostupnosti nástrojů k podpoře rozvoje gramotností pak bylo uvedeno ze strany 17 % odpovídajících učitelů.5.2 Rozvoj čtenářské gramotnosti žáků – hodnocení změn v poznatcích šetřeníPodmínky, průběh a dosažená úroveň čtenářské gramotnosti žáků středních škol byly hodnoceny v šetřeních ČŠI ve školních letech 2015/2016 (pouze hodnocení úrovně dosažené čtenářské gramotnosti žáků středních škol), 2017/2018 a 2019/2020. Tato skutečnost umožňuje zhodnotit společné znaky a rozdíly ve zjištěních těchto tří šetření. ■Podíl středních škol, které mají zpracovánu formalizovanou strategii rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, se mezi školními roky 2017/2018 a 2019/2020 zvýšil z necelé pětiny středních škol na více než třetinu střed-ních škol. Srovnání obou šetření dále ukazuje na zvýšení: (a) podílu středních škol, které zahrnuly základní 31i náročnější cíle čtenářské gramotnosti ve školních dokumentech alespoň pro část předmětů jiných než český jazyk a literatura; (b) podílu středních škol, na kterých pracuje metodik nebo metodický tým pečující o oblast čtenářské gramotnosti; (c) podílu středních škol, na kterých se učitelé cíleně vzdělávají v tom, jak rozvíjet čte-nářskou gramotnost; a (d) účasti učitelů středních škol na DVPP se speciálním zaměřením na rozvoj čtenářské gramotnosti . Celkově tak lze pozorovat rostoucí zájem středních škol o koncepční přístup k rozvoji čtenářské 32gramotnosti žáků, a to včetně vyššího důrazu kladeného na posilování kompetencí učitelů v této oblasti.3331 Srovnání vývoje pro 2. stupeň základní školy mezi školními roky 2015/2016 a 2017/2018 ukazuje na analogický poznatek.32 Přes tuto skutečnost považují učitelé českého jazyka a literatury i nadále nedostatek vhodných akcí za hlavní nedostatek DVPP se zaměřením na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků.33 I přes rostoucí zájem středních škol o koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků je takový přístup častěji aplikován na základních školách.