Podpora rozvoje žáků základních škol ve vzdělávací oblasti Umění a kultura5476 | VZDěLáVACÍ OBLAST UMěNÍ A KULTURA V KONTEXTU CHARAKTERISTIK ŠKOLškol. Na druhou stranu jsou to právě tyto školy, jejichž všichni žáci se mohou účastnit školních besídek a projektových dnů orientovaných na kulturu, a to včetně vystoupení mimo prostory školy. Takto jsou základní školy jedním z klíčo-vých aktérů společenského života především venkovských obcí. Za pozornost také stojí, že ředitelé malých a neúpl-ných škol přikládají vzdělávací oblasti Umění a kultura vyšší význam než ředitelé škol velkých.Možná poněkud překvapivá zjištění týkající se aprobovanosti hudební a výtvarné výchovy v případě malých a neúpl-ných škol je potřeba zasadit do kontextu výuky na 1. stupni základní školy, kde aprobovanost nemusí být nutně spojena s předmětovou specializací. Problémy s aprobovaností hudební a výtvarné výchovy jsou tak pozorovány především ve venkovských obcích dále od zázemí větších měst.Školy deklarující svou kulturně-uměleckou profilaci vykazují lepší hodnoty v případě ukazatelů aprobovanosti výuky a nabídky nepovinných/volitelných kulturně-uměleckých aktivit školy, nikoli však již v dalších ukazatelích. Tato sku-tečnost je dána tím, že tyto školy vykazují značný rozptyl hodnot sledovaných ukazatelů a vedle skutečně profilova-ných škol existují také školy, u nichž se kulturně-umělecká profilace jeví spíše deklaratorní. Hlavní rozdíly vzhledem k převažujícímu pedagogickému přístupu školy lze zaznamenat ve vyšší důležitosti, kterou ředitelé škol s alternativ-ním pedagogickým přístupem přikládají vzdělávací oblasti Umění a kultura, a dále pak ve vyšší angažovanosti všech žáků školy na projektových dnech a školních akademiích/besídkách.TABULKA 6 | Srovnání hodnocených ukazatelů vzdělávací oblasti Umění a kultura vzhledem ke sledovaným charakte-ristikám školyPorovnání dvou typů charakteristiky školy: ● – významně lepší hodnota prvního z uvedených typů charakteristiky školy (95% interval spolehlivosti); ○ – nevýznamné rozdíly hodnot (95% interval spolehlivosti); – významně horší ●hodnota prvního z uvedených typů charakteristiky školy (95% interval spolehlivosti)Srovnávané charakteristiky školy (tučně hodnota, k níž se vztahuje barva značky v buňce tabulky)IIIIIIIVVVIVIIobec školy – jádrové území vs. suburbium○○●●●●○obec školy – jádrové území vs. venkov○●●●●●○obec školy – suburbium vs. venkov○○○○○○○velká škola vs. středně velká škola○○●●○●○velká škola vs. malá škola●○●●●●●středně velká škola vs. malá škola○○○●○●●plně organizovaná škola vs. neúplná škola●●●●●●●umělecká profilace školy – ano vs. ne○●○●●○○převažující pedagogický přístup – běžný vs. alternativní●○○○○●○Pozn.: – vnímaná důležitost vzdělávací oblasti Umění a kultura; – aprobovanost výuky; IIIIII – materiální vybavenost; IV – nepovinná/volitel-ná kulturně-umělecká aktivita školy; – nepovinná/volitelná hudební aktivita školy; VVI – školní besídky a projektové dny s vysokou účastí žáků; VII – spolupráce s umělci a kulturně-uměleckými organizacemi.Hodnocení krajských specifik (blíže viz příloha č. 1) primárně ukazuje na významné vnitrokrajské rozdíly mezi škola-mi, a proto jsou mezikrajské rozdíly vesměs nevýznamné. Přesto lze zaznamenat některé výjimky. Takto je pro Prahu charakteristická vyšší aprobovanost výuky hudební a výtvarné výchovy a rovněž širší nabídka dalších nepovinných či volitelných kulturně-uměleckých aktivit (např. kroužky, kulturně-umělecké útvary). Tato skutečnost, spolu s různo-rodostí nabídky, je zřejmě důvodem poněkud překvapivě deklarované nižší pravidelnosti spolupráce pražských škol s umělci a kulturně-uměleckými organizacemi, se kterou by ředitelé těchto škol byli také spokojeni. Účast žáků praž-ských škol na školních kulturně zaměřených akcích je přitom významně častější.Podpora rozvoje žáků ve vzdělávací oblasti Umění a kultura se ve školách Moravskoslezského kraje vyznačuje lepší materiální vybaveností škol pro hudební a výtvarnou výchovu a širší nabídkou dalších nepovinných či volitelných kul-turně-uměleckých aktivit (např. kroužky, kulturně-umělecké útvary). Tato skutečnost je srozumitelná v kontextu nižší-ho zastoupení malých škol ve struktuře škol Moravskoslezského kraje, a to rovněž ve vazbě na jeho sídelní strukturu charakteristickou vysokým počtem populačně velkých měst. Silné stránky Zlínského kraje jsou patrné jednak ve vyšší aprobovanosti výuky hudební a výtvarné výchovy a jednak v pravidelnosti spolupráce škol s umělci a kulturně-umě-leckými organizacemi. Slabé stránky byly naopak identifikovány v případě škol Středočeského kraje, a to především při zajištění aprobovanosti hudební a výtvarné výchovy a také vzhledem k nabídce dalších nepovinných či volitelných kulturně-uměleckých aktivit (např. kroužky, kulturně-umělecké útvary). Druhá z uvedených slabých stránek byla iden-tifikována také v případě škol Karlovarského kraje.