Podpora rozvoje žáků základních škol ve vzdělávací oblasti Umění a kultura5375 | FORMY PODPORY ROZVOJE ŽáKů VE VZDěLáVACÍ OBLASTI UMěNÍ A KULTURA ■Přístup škol k zpoplatnění hudebních a výtvarných kroužků je různý, když 40 % z nich nabízí zdarma vý-tvarný kroužek a 52 % škol pak kroužek hudební, v ostatních případech je účast žáků v kroužku zpoplatněna. Zpoplatnění kroužku může být překážkou účasti především pro žáky z finančně slabšího rodinného zázemí. ■Pokud škola žákům hudební, výtvarný či jiný kulturně-umělecký kroužek nenabízí, pak je to z různých dů-vodů, mezi které patří především preference jiného zaměření kroužků nebo nedostatečné kapacity učitelů a nezájem žáků.11 ■Pozitivně je potřeba vnímat tu skutečnost, že ve většině případů bylo zřízení hudebního, výtvarného a také tanečního a pohybového kroužku vyvoláno zájmem samotných žáků. Dalším častým podnětem pro zavedení takto zaměřených kroužků byl návrh konkrétního učitele , který byl nejčastějším motivem k zavedení drama-12tického kroužku a také filmového/audiovizuálního kroužku.Tematická orientace uměleckých kroužků na školách je významně širší a vedle tradičních oblastí (např. keramika a ruční práce jako vyšívání, práce s korálky, vystřihování apod.) zahrnuje také oblasti moderní (např. grafika, digitální fotografie). Ukazuje se přitom, že pokud školy nabízejí kulturně a umělecky zaměřené kroužky, pak se typicky jedná o kroužky ve více tematických oblastech a zároveň jsou na těchto školách činné kulturně-umělecké útvary (např. pě-vecký sbor, hudební skupina či jiné).5.2 Spolupráce škol s umělci a kulturně-uměleckými organizacemi Další významné formy podpory rozvoje žáků ve vzdělávací oblasti Umění a kultura vycházejí ze spolupráce škol s umělci (např. spisovatelé, sochaři, hudebníci, výtvarníci), kulturně-uměleckými organizacemi (např. muzea, divadla, kina, galerie a další) a pak také mezi základními školami navzájem, primárně ve vazbě na základní umělecké školy. 13Taková spolupráce byla zaznamenána na třech čtvrtinách škol – plná čtvrtina škol tedy nevyužívá potenciální přínosy, které z takové spolupráce plynou. Zároveň téměř desetina škol spolupracuje s umělci a kulturně-uměleckými organiza-cemi jen jednorázově a další třetina pak pouze příležitostně. Nepříznivé hodnocení chybějící spolupráce školy s umělci a kulturně-uměleckými organizacemi je přitom dáno tím, zda tato spolupráce je obecně považována za přínosnou. Za pozornost přitom stojí různorodost nejvýznamnějších pozorovatelných přínosů spolupráce školy s umělci a kulturně--uměleckými organizacemi (viz graf č. 8). Ty jsou spojeny jak s oblastí postojovou (motivace žáků), tak s oblastí výsledkovou (kreativita žáků), přičemž důležitá je také vazba na podněcování zájmu žáků, kteří jsou pro umělecké obory méně nadáni.GRAF 8 | Nejvýznamnější pozorovatelný přínos spolupráce školy s umělci a kulturně-uměleckými organizacemi (podíl odpovídajících ředitelů škol)0 %10 %20 %30 %40 %50 %60 %70 %80 %90 %100 %bez p ínosuřzlepšení spolupráce mezi ákyžjiný p ínosřzvýšení sebev domí a schopnosti sebeprezentace ákěž ůlepší zapojení i mén nadaných ák do práceěž ůpropojení probíraného u iva s praktickou aktivitoučlepší rozvíjení kreativity ákž ůvyšší motivace ákž ů11 Preference jiného zaměření kroužků byla jako hlavní důvod nezavedení hudebního či výtvarného kroužku zaznamenána na při-bližně desetině škol.12 V případě podnětu daného zájmem žáků se jedná o 54 % škol s výtvarným kroužkem a 51 % škol s hudebním kroužkem. Návrh konkrétního učitele pak byl hlavním podnětem v případě 37 % škol s výtvarným kroužkem a 38 % škol s hudebním kroužkem.13 Spolupráce může probíhat v různé podobě. Na některých školách umělci například připravují interaktivní výukové lekce, tvořivé workshopy či besedy.