Environmentální výchova na základních školách ve školním roce 2019/20204923 | ENVIRONMENTáLNÍ VýCHOVA – PODMÍNKY A PRůBěH VZDěLáVáNÍTABULKA 3 | Rozdíly v postojích různých skupin žákůProměnná kategorizace žákůKlimatická změnaSkutečné a potenciální chování žákůVztah žáků k místu bydlištěPohlaví žákavyšší míra souhlasu dívekvyšší míra souhlasu dívekvyšší míra souhlasu chlapcůObor žákavyšší míra souhlasu žáků víceletých gymnáziíbez zaznamenaných rozdílůvyšší míra souhlasu žáků víceletých gymnáziíLokalizace školy v daném typu obcevyšší míra souhlasu žáků škol v největších jádrových městských oblastech než žáků škol v malých venkovských obcích a v obcích do 10 tisíc obyvatel, nikoliv však škol v suburbánních obcíchvyšší míra souhlasu žáků škol v malých venkovských obcích než žáků škol v jádrových městských oblastechvyšší míra souhlasu žáků škol v ma-lých venkovských a suburbánních obcích než žáků škol v jádrových městských oblastechÚčast žáka v zájmovém klubu či kroužkubez zaznamenaných rozdílůvyšší míra souhlasu žáků navště-vujících zájmový klub či kroužek s environmentálním zaměřenímbez zaznamenaných rozdílůÚčast žáka v organizaci pro děti a mládežbez zaznamenaných rozdílůvyšší míra souhlasu žáků navštěvují-cích organizaci pro děti a mládežvyšší míra souhlasu žáků navštěvují-cích organizaci pro děti a mládežFaktor vztahu žáků k místu bydliště je ze své podstaty založen na prostorovém aspektu, a proto je v tomto kontextu utvářena logická otázka prostorové diferenciace hodnot tohoto faktoru. Hodnocení na krajské úrovni (viz graf č. 14) ukazuje na významný vliv jednak přírodní kvality a jednak historicky utvářené sociální soudržnosti území kraje, kdy nejsilnější vztah k místu bydliště vyjádřili žáci škol přírodně atraktivních krajů (Kraj Vysočina, Jihočeský kraj) a na-opak nejslabší vztah k místu bydliště pak žáci škol krajů, v nichž došlo v návaznosti na události související s 2. světo-vou válkou k přerušení dlouhodobě utvářeného společenského vývoje (Ústecký kraj, Karlovarský kraj). Obrázek č. 1 doplňuje informaci o okresech, jejichž žáci hodnotí svůj vztah k místu, kde žijí, hůře než žáci jiných okresů. Opětovně se ukazuje vliv socioekonomických problémů území, která v mnoha ohledech splňují charakteristiky tzv. strukturálně postižených regionů. Příloha č. 2 pak doplňuje některá další krajská specifika.18GRAF 14 | Faktor vztahu žáka k místu bydliště, kraj lokalizace školy (průměrná hodnota; 99% interval spolehlivosti)14-0,50-0,40-0,30-0,20-0,100,000,100,200,30VYSJ KČZLKPLKPHAJMKPCKOCKKHKS KČLIKMSKÚCKKVKPozn.: JČK – Jihočeský kraj; JMK – Jihomoravský kraj; KHK – Královéhradecký kraj; KVK – Karlovarský kraj; LIK – Liberecký kraj; MSK – Mo-ravskoslezský kraj; OCK – Olomoucký kraj; PCK – Pardubický kraj; PHA – hlavní město Praha; PLK – Plzeňský kraj; SČK – Středočeský kraj; ÚCK – Ústecký kraj; VYS – Kraj Vysočina; ZLK – Zlínský kraj.18 Krajská specifika podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání blíže popisuje soubor publikací ČŠI věnovaný kvalitě vzdělávání v jednotlivých krajích.