Environmentální výchova na základních školách ve školním roce 2019/20204873 | ENVIRONMENTáLNÍ VýCHOVA – PODMÍNKY A PRůBěH VZDěLáVáNÍNěkteré doplňující poznatky přináší hodnocení rozdílů podmínek a průběhu realizace environmentální výchovy vzhle-dem ke dvěma kategorizacím škol podle: (a) lokalizace školy v území; a (b) studovanému oboru žáků. V těchto 15případech byly zaznamenány především následující rozdíly mezi definovanými kategoriemi škol: ■Školy malých venkovských obcí, nikoli však suburbánních obcí v zázemí velkých měst, významně častěji zavádějí environmentálně odpovědné postupy do praxe svého fungování než školy (především největších) jádrových městských oblastí. Městské školy jsou oproti školám malých venkovských obcí naopak charakteri-stické významně lepšími materiálními podmínkami a šířeji etablovanou spoluprací pro realizaci environmen-tální výchovy. ■Školy v suburbánních obcích vykazují vyšší kvalitu venkovního prostředí pro realizaci environmentální vý-chovy než školy největších jádrových městských oblastí. ■Pro víceletá gymnázia jsou charakteristické jednak významně lepší materiální podmínky realizace environ-mentální výchovy a jednak významně vyšší pozornost věnovaná tématům souvisejícím s hlavními aspekty en-vironmentálně orientovaných politik. Naopak v případě základních škol byla zaznamenána jednak významně vyšší kvalita jejich venkovního prostředí pro realizaci environmentální výchovy a jednak významně častější zavádění environmentálně odpovědných postupů do praxe svého fungování.V případě dalších faktorů realizace environmentální výchovy jsou rozdíly vzhledem k hodnoceným kategoriím škol méně významné. Příloha č. 2 pak doplňuje hodnocení krajských specifik.3.4 Pohled žáků na průběh realizace environmentální výchovyHodnocení průběhu realizace environmentální výchovy je vhodné doplnit také o pohled samotných žáků. Graf č. 10 přehledně naznačuje, jak žáci hodnotili vybrané aspekty průběhu realizace environmentální výchovy. Takto jako nej-častěji vyskytující se prvek realizace environmentální výchovy vnímali žáci svou možnost vyjádřit vlastní názor k pro-blematice životního prostředí a zapojit se do projektu zaměřeného na zlepšení stavu životního prostředí. O něco méně často se žáci setkávají s výukou o problémech životního prostředí zasazenou do širších souvislostí a dále pak s kritic-kou diskusí textů o problémech životního prostředí. Postoje žáků naznačují, že venkovní výuka je spíše méně častou praxí škol, podobně jako zapojení žáků v projektech se zaměřením na pomoc jiným žákům, přírodě či místnímu okolí. Hodnocení dále ukázalo, že: ■Významně lépe hodnotili výskyt situací vztahujících se k realizaci environmentální výchovy ti žáci, kteří jsou ve škole členy ekologicky zaměřeného klubu či kroužku, přičemž nejvíce markantní rozdíl oproti dalším žá-kům byl pozorován v zapojení těchto žáků v projektech pomoci jiným lidem, přírodě či místnímu okolí a také v jejich názorech na možnost ovlivňovat obsah výuky s tímto zaměřením.16 ■Výskyt situací vztahujících se k realizaci environmentální výchovy hodnotili lépe žáci škol z malých venkov-ských obcí, naopak hůře žáci z největších jádrových městských oblastí. Největší rozdíly byly i v tomto případě pozorovány v zapojení žáků v projektech pomoci jiným lidem, přírodě či místnímu okolí, menší rozdíly pak ve všech dalších hodnocených aspektech realizace environmentální výchovy. ■Žáci víceletých gymnázií hodnotili lépe výskyt situací zasazujících témata environmentální výchovy do šir-ších souvislostí, naopak méně často než žáci základních škol souhlasili s výskytem kritické diskuse probí-raných témat, respektive se svým zapojením v projektech pomoci jiným lidem, přírodě či místnímu okolí. Obecně však rozdíly v hodnocení žáků víceletých gymnázií a základních škol byly malé. ■Dívky hodnotily lépe především výskyt situací zasazujících témata environmentální výchovy do širších sou-vislostí. Není ale jasné, do jaké míry mají chlapci tendenci hodnotit tento aspekt realizace environmentální výchovy kritičtěji než dívky.V případě dvou faktorů a ukazatelů hodnocených podmínek a průběhu realizace environmentální výchovy ve školách (viz kapitola 3.3) byl zaznamenán významný pozitivní vztah k postojům žáků. Pokud škola považuje environmentální výchovu za jednu ze svých priorit a realizuje ji v souladu s nastavenou strategií a podporou vedení, pak žáci hodnotí 15 Rozlišeny byly kategorie: (a) jádrové oblasti největších měst s více než 90 tisíci obyvateli; (b) jádrové oblasti měst s 10 až 90 tisíci obyvateli; (c) obce s počtem obyvatel 3 až 10 tisíc; (d) suburbánní obce v zázemí měst; a (e) venkovské obce s počtem oby-vatel nižším než 3 tisíce obyvatel v případě kategorizace škol podle jejich lokalizace v území; respektive kategorie: (a) víceleté gymnázium; a (b) základní škola v případě kategorizace škol podle studovaného oboru žáků. Vymezení území vychází z dat ČŠÚ a dat prezentovaných v OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVá, P., KLSáK, A. (2018). Metodika sledování rozsahu rezidenční su-burbanizace. 5. verze. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Urbánní a regionální laboratoř. Dostupné na: <http://urrlab.cz/>.16 Podobný vztah lze pozorovat také pro členství žáků v některé organizaci pro děti a mládež.