Environmentální výchova na základních školách ve školním roce 2019/20204813 | ENVIRONMENTáLNÍ VýCHOVA – PODMÍNKY A PRůBěH VZDěLáVáNÍ3.2.2 Formy realizace environmentální výchovy, hodnocení žáků a spolupráceS ohledem na svůj charakter průřezového tématu v RVP pro základní vzdělávání je přirozené, že témata environmen-tální výchovy jsou především zasazena do výuky napříč vzdělávacími obory (dále pro zjednodušení a lepší srozu-7mitelnost používán obecně vžitý pojem „předmět“), vedle toho však existuje řada dalších zajímavých příležitostí, jak environmentální výchovu ve školách realizovat. Graf č. 5 v tomto ohledu ukazuje, že řada forem realizace environ-mentální výchovy je využívána pouze výrazně menšinovým podílem hodnocených škol. K takovým formám realizace environmentální výchovy především patří: ■badatelské metody výuky spojené s naplánováním a realizací všech fází badatelského cyklu (formulování hypotézy, naplánování výzkumu, sběr dat a jejich vyhodnocení, prezentace výsledků); ■výuka ekologických principů, jako jsou toky energie, vzájemná provázanost přírodních jevů a procesů, a to přímo v přírodním prostředí.GRAF 5 | Míra obvyklého využití vybraných forem realizace environmentální výchovy ve školách (podíl škol příslušné kategorie podle odpovědí učitelů)0 %20 %40 %60 %80 %100 %projektová výuka – konflikty ivotního prost edí v okolí žřškoly/bydlištěvýuka ekologických princip p ímo v p írodním prost edíů řřřbadatelská výuka ve všech elementechprojektová výuka – zkoumání okolí školy/bydlištěprojektová výuka – aktivity praktické pomoci okolí školy/bydlištěrozhodn anoěspíše anospíše nev bec neůNaopak častěji školy realizují environmentální výchovu prostřednictvím projektové výuky, a to především za účelem poznání (např. historie, příroda, problémy životního prostředí) nebo realizace konkrétního projektu se vztahem k místu školy či bydliště žáka (např. pomoc potřebným lidem, vysazování stromků, úklid okolí). Projektová výuka je využí-vána také pro výuku dalších témat souvisejících s environmentální výchovou. Přibližně 35 % škol využívá projekty k výuce zaměřené na problematiku globálních problémů.8V případě využití badatelské a projektové výuky pro realizaci environmentální výchovy je potřeba pozitivně hod-notit časté zapojení žáků nejen v podobě „účastníka“, kdy žák pouze plní pokyny učitele, ale také v roli „asistenta“, „partnera“, či dokonce „vedoucího“, kdy je žák nucen podílet se na rozhodování či sám rozhodovat. Nejčastěji jsou 9takové dovednosti žáků rozvíjeny při využití badatelské výuky a dále pak při projektové výuce, která je zaměřena na problematiku globálních problémů životního prostředí a společnosti (viz graf č. 6). Hodnocení forem realizace envi-ronmentální výchovy poskytuje ještě další doplňující zjištění: ■Žáci více než tří čtvrtin hodnocených škol se vůbec či velmi zřídka dostávají v rámci školních aktivit do kon-taktu se živými zvířaty.7 Pro relevanci tohoto tvrzení viz také ČŠI (2016). Vzdělávání v globálních a rozvojových tématech v základních a středních ško-lách. Praha: Česká školní inspekce.8 Pozitivně je potřeba hodnotit tu skutečnost, že problematika globálních problémů je na základních školách vyučována s využi-tím široké škály výukových metod. Mezi nejčastěji používané metody patří: (a) filmy a klipy (87 % škol); (b) diskusní metody (81 %); (c) výklad (69 %); a (d) práce s texty mimo učebnici (67 %).9 Role „účastník“ zahrnuje situace, kdy učitel rozhoduje a žák plní zadané úkoly. Role „asistent“ zahrnuje situace, kdy učitel dává volnější zadání a žák má možnost omezeného rozhodování. Role „partner“ zahrnuje situace, kdy učitel i žáci rozhodují společně. Role „vedoucí“ zahrnuje situace, kdy žáci rozhodují sami a kdy učitel pomáhá s procesem a poskytuje zpětnou vazbu k nabytým zkušenostem.