Hodnocení úspěšných strategií základních škol vzdělávajících znevýhodněné žáky4284 | STRATEGIE VE VZDěLáVáNÍ SOCIáLNě ZNEVýHODNěNýCH ŽáKůDopady znevýhodnění žáků podmíněné rodinným zázemím do vzdělávání (jak je vnímají pracovníci škol)Opatření reagující na znevýhodněníPředpoklady opatřeníŠpatná domácí příprava, nedostatečná podpora rodičů pro učení – rodiče přípravu nepodporují nebo nedokážou svoje dítě podpořit v případě, že mu něco nejde, absence vhodných podnětů pro kognitivní i sociální rozvoj dítěte v rodině (nízké vzdělání rodičů – sami učivo neovládají, nemají vztah k psanému textu, nízká úroveň rodičovských kompetencí, rodiče nemají dítě pod kontrolou), nepřipravenost dětí při vstupu do školy. V rodině není příležitost k přirozenému učení prožitkem, rodiče dětem nepřipravují potřebné podněty (výlety, kultura). Rodiny řeší existenční problémy a škola jde stranou. ■Nespoléhat se na to, že žáci něco z rodiny znají, je potřeba průběžně zjiš-ťovat, co jim dělá problémy, a věnovat se tomu (i když to působí banálně). ■Doučování ve škole, možnost pomoci s domácí přípravou ve škole, mož-nost pomoci v rámci ranní i odpolední školní družiny, školního klubu, po-moc asistentů pedagoga s přípravou do školy. ■Začleňování metody Feuersteinova instrumentálního obohacování37, stra-tegie učení v kurikulu školy. ■Kluby deskových her, čtenářské kluby. ■Nabídka nenákladných volnočasových aktivit ve škole, kroužky, výlety, společné akce – děti jsou déle vystaveny vlivu školy, učí se účelně trávit volný čas. Zapojení rodin do volnočasových aktivit. ■Vysvětlování rodičům, proč jsou doučování a volnočasové aktivity pro děti přínosné. ■Mentoring pro žáky, kteří mají ve škole problémy, nedokážou odhadnout, co mohou v rámci svého fungování ve škole sami ovlivnit a jak, potřebují podporu. ■Rodiče jsou zváni do školy na akce společně se žáky, aby viděli, jak je možné pracovat s dětmi (např. „dílničky“). ■„Propojování světů“ důležité především v segregovaných školách – co nejčastěji přivádět žáky do kontaktu s majoritní společností a jejími insti-tucemi, komunikace, přirozený kontakt se zástupci různých institucí, např. v knihovně, muzeu. ■Ve spolupráci s terénním pracovníkem vytvořit předškolní klub, kam do-cházejí s dětmi i jejich matky, mají možnost vidět, jak se s dětmi pracuje, a inspirovat se, nejsou v komunitě stigmatizované tím, že děti někam od-kládají a nestarají se o ně. Předškolní klub organizuje s matkami návštěvy školek, aby viděly, jak se tam s dětmi pracuje. ■Využití pracovníka školy (sociální pedagog) pro vyhledávání nízkonákla-dových volnočasových aktivit v okolí školy. ■Finančně zajištěné výlety pro žáky mimo obec, kterou znají. ■Zajištění doučování (Šablony nebo jiné vhodné projekty). ■Využití podpůrných opatření (pedagogické intervence, asistenti pedago-ga). ■Možnost využití jiných zdrojů financování pro mimoškolní akce a volno-časové akce, než jsou příspěvky rodičů. ■Další vzdělávání pedagogů v oblasti předávání strategií učení žákům, mentoringu. ■Zřízení školního klubu, schopnost monitorování a využití nabídek grantů a projektů pro mimoškolní aktivity, aktivity školních klubů, volnočasové aktivity a kroužky. ■Dostatečný prostor ve škole pro školní družinu, klub, zřizování studijních a odpočinkových míst, přístupné knihovničky, čtenářské koutky. ■Pokud je ve městě více škol, je potřeba zajistit, aby případný předškolní klub nebo doučovací kluby byly vázané na vyloučenou lokalitu nebo aby způsoby podpory pro žáky z vyloučených lokalit byly ve všech školách stejné. Pokud se vážou na jednu konkrétní školu, budou se v ní žáci z vy-loučené lokality soustředit. Zásadní je podpora zřizovatele na úrovni celé obce. ■Podpora sociálního začleňování při funkční spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování, místních inkluzivních plánů apod.37 Feuersteinova metoda je zaměřena na rozvoj kognitivních funkcí, tj. umění učit se. Podstatou metody je stimulace kognitivního rozvoje, který umožňuje školní, sociální a osobnostní růst.