Vzdělávání v mateřských školách v období nouzového stavu3714 | ZMěNY V PROVOZU MATEŘSKýCH ŠKOLmnoho z nich pocit, že se ze strany centrálních institucí nedostalo mateřským školám žádné podpory a že mateřským školám nebyly poskytovány ani potřebné informace. Vláda neuzavřela mateřské školy, ale zodpovědnost nechala na rozhodnutí ředitelek a zřizovatelů. Provoz byl tedy uzavřen od 16. března, po dohodě se zřizovatelem a z důvodu neúčasti dětí ve vzdělávání.Skupina mateřských škol, která provoz pouze omezila, byla početnější mezi školami s vyšším počtem dětí než mezi školami s nižším počtem dětí. GRAF 3 | Podíl mateřských škol podle velikosti, které jen omezily provoz0 %2 %4 %6 %8 %10 %30 a mén d tíě ě31 a 64 d tížě65 a 86 d tížě87 a 115 d tížě116 a více d tíěPodobně byl vliv velikosti mateřské školy i primárním důvodem pro celkové uzavření. V mateřských školách s nižším počtem dětí bylo uzavření spíše důsledkem neúčasti dětí na vzdělávání, zatímco u větších mateřských škol inicioval rozhodnutí o uzavření školy zřizovatel.S velikostí mateřské školy souvisí také rozhodnutí o jejím opětovném otevření, přičemž častěji své rozhodnutí vážou na budoucí situaci ředitelé mateřských škol s nižším počtem dětí.Specifické podmínky vedly k relativně výrazným rozdílům při uzavírání mateřských škol mezi jednotlivými kraji, při-čemž nejčastěji byly mateřské školy déle než měsíc zcela uzavřeny v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Pardubickém.Regionální rozdíly byly i v tom, kdo uzavření mateřské školy inicioval. V hlavním městě Praze, Ústeckém kraji i Jiho-moravském kraji šlo častěji o požadavek zřizovatele, naopak v Kraji Vysočina, v Libereckém kraji a Královéhradec-kém kraji bylo výrazně častěji uzavření provozu mateřské školy důsledkem neúčasti dětí na vzdělávání.