Vzdělávání na dálku v základních a středních školách352PŘÍLOHA 1PŘÍLOHA 1 | Distanční vzdělávání v širších vztazíchTato kapitola hodnotí podobu existujících vztahů mezi sledovanými charakteristikami distančního vzdělávání na prv-ním a druhém stupni základních škol a na středních školách, přičemž vztahy jsou hodnoceny na základě posouzení a nalezení významnějších vazeb mezi sledovanými charakteristikami distančního vzdělávání. Posuzována je rovněž vazba hodnocení na vybrané charakteristiky škol, které zahrnují: ■typ zřizovatele školy, ■velikost školy daná počtem žáků, ■kraj, v němž je škola lokalizována, ■typ obce, v níž je škola lokalizována, a to s rozlišením tří kategorií : (1) jádrová obec; (2) suburbium; 5 a (3) ostatní venkovské obce, ■socioekonomické charakteristiky lokality, v níž se škola nachází (pouze základní školy),6 ■podíl žáků nematuritních oborů (pouze střední školy).První stupeň základních školV případě prvního stupně základních škol byly nalezeny dva významnější vztahy mezi charakteristikami distančního vzdělávání (viz obrázek č. 1): ■První významnější vztah naznačuje, do jaké míry se učitelé prvního stupně základních škol spoléhají při zajiš-tění distančního vzdělávání na vlastní digitální techniku, přičemž lze pozorovat inverzní (opačný) vztah mezi vybavením učitelů vlastní digitální technikou na jedné straně a školní přenosnou technikou na straně druhé. Takto vlastní digitální technika učitele může suplovat případnou absenci školní přenosné techniky pro dis-tanční vzdělávání. Rovněž práce učitele na školní nepřenosné technice bývá v případě distančního vzdělávání 7doprovázena využitím vlastní digitální techniky v domácím prostředí. ■Druhý významnější vztah je spojený s úrovní kvality prostředí školy pro realizaci distančního vzdělávání, 8která je především utvářena vyššími zkušenostmi, ochotou a zájmem učitelů realizovat distanční vzdělávání, lepším vybavením žáků digitální technikou a vyšší intenzitou a různorodostí komunikace mezi učiteli a žáky. Vyšší kvalita prostředí školy pro realizaci distančního vzdělávání byla pozorována v případě neveřejných škol, větších škol s vyšším počtem žáků prvního stupně a dále pak škol lokalizovaných v místech s lepšími socioekonomickými charakteristikami a škol lokalizovaných v suburbánních obcích. Takto lze předpokládat vyšší potíže se zajištěním dis-tančního vzdělávání především ve školách charakteristických socioekonomickým znevýhodněním.5 Vymezení podle OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVá, P., KLSáK, A. (2018): Zóny rezidenční suburbanizace v obcích Česka 2016. Specializovaná mapa. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta.6 Proměnná odpovídá indexu socioekonomických charakteristik lokality školy, který je utvářen z několika proměnných socioeko-nomického znevýhodnění měřených jednak na úrovni základních sídelních jednotek a jednak na úrovni obce a který se vztahuje k různým rokům v závislosti na dostupnosti dat. V tomto kontextu je potřeba vnímat rovněž omezení této proměnné a existenci potřeby dalšího zlepšování tohoto typu indikátorů na bázi robustnější a přesnější datové základny.7 Přirozeně platí, že někteří učitelé mohou dávat přednost vlastní digitální technice před školní přenosnou technikou, například z kvalitativních důvodů.8 Síla vztahů mezi relevantními charakteristikami škol je zde spíše nižší.1