Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/202020510 | ŠKOLSKá PORADENSKá ZAŘÍZENÍGRAF 122 | Typy podpůrných opatření, která ve školách nemohla být realizována (podíl z PO, která nemohla být reali-zována, v %)46,312,67,46,35,34,23,23,23,23,22,11,11,11,1zajišt ní p edm tu speciáln pedagogické pé e (chybí speciálníěřěěčpedagogové, omezené asové kapacity pedagog )čůnemo nost zajistit asistenta pedagogaždalší pedagogi tí a odborní pracovníci (v . školních psycholog )ččůneochota nebo neschopnost u itel vzd lávat áky se SVPčůěža respektovat doporu eníčzajišt ní pedagogických intervencíězdravotní pracovníkpodp rná opat ení pro áky s OMJ (nap . organiza ní d vody)ůřžřčůsní ení po tu ák ve t ídžčž ůř ěnemo nost realizovat skupinové aktivity pro práci se vztahy ve t ídžř ětelevizní lupaprostorová omezení (nap . pro z ízení relaxa ní místnosti, výuka mimořřčkmenovou t ídu)řnedostatek škol pro áky se syndromem ADHD nebo PASžnemo nost vyu ití ITžžtlumo ník eského znakového jazyka – nedostatek lidí ččs pot ebnou kvalifikací v míst školyřěDle vyjádření cca poloviny vedoucích pracovišť a ředitelů poradenských zařízení se ve většině škol zlepšila kvali-ta práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, současně však poukázali na vyšší potřebu pomáhat školám při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to častějšími průběžnými konzultacemi k dílčím otázkám vzdělávání s těmito žáky a prací se skupinami pedagogů ve školách (workshopy, semináře). ČŠI však zjistila, že více než polovina poradenských zařízení cíleně nevyhodnocuje efektivitu spolupráce se školami a až 40 % zařízení nepro-vádělo evaluaci své činnosti zaměřenou na kvalitu poskytovaných poradenských služeb a jejich efektivitu z hlediska oprávněného zájmu klienta. Možným důsledkem ne zcela efektivní spolupráce ŠPZ se školami může být i skutečnost, že v posledních dvou letech nastávaly situace, kdy odborní pracovníci doporučili žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami přestup z běžné třídy do běžné třídy jiné školy. Stávalo se tak z důvodu nedostatečného zohledňování jeho vzdělávacích potřeb (32,2 % dotázaných) či z důvodu potřeby změny kolektivu např. v důsledku nedostatečně řeše-ných projevů šikany (35,1 % respondentů).Poradenská zařízení mj. spolupracovala se školami, ve kterých se ve vyšší míře vzdělávají žáci z vyloučených lokalit, popř. žáci z rodin ohrožených sociálním vyloučením. To se projevilo zejména vyšším podílem poradenské činnosti přímo ve školách, součinností při diagnostice a zohledňováním znevýhodnění žáků z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek. Jako specifikum spolupráce s těmito školami uvedla častější návštěvy škol polovina ředitelů a vedoucích pracovišť ŠPZ. Pozitivně lze také hodnotit poskytování dalších služeb nad rámec stan-dardních činností (např. akreditované vzdělávání pedagogických pracovníků, vydavatelská činnost) u více než 50 % hodnocených školských poradenských zařízení.10.3 Dopady činnosti ŠPZ na klienta a školuŠkolská poradenská zařízení přistupovala k řešení speciálních vzdělávacích potřeb klientů uceleně a komplexně. Od-borní pracovníci vycházeli z individuálních potřeb klienta, ze závěrů použitých diagnostických metod, zpráv i kon-zultací se zákonnými zástupci, školskými institucemi a dalšími odborníky (klinickými logopedy, pediatry, pedopsy-chiatry). ČŠI ověřila, že školská poradenská zařízení uváděla zpravidla dostatečně srozumitelné a přínosné závěry diagnostiky, které byly vždy poskytovány jen oprávněným osobám převážně formou osobního převzetí zákonnými zástupci a účelně využívanou datovou schránkou v případě škol či školských zařízení. I když školská poradenská zařízení nejčastěji vypracovávala a vydávala zprávy a doporučení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, nezastupitelnou roli plní v posuzování např. školní zralosti.