Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201909 | ZAŘÍZENÍ PRO VýKON ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNé VýCHOVYRezervy byly zjištěny i v přípravě na samostatný život, kdy bylo u nadpoloviční většiny dětí (58 %) zjištěno, že dítě není na samostatný život připravováno průběžně po celou dobu pobytu v zařízení, ale až těsně před odchodem nebo prostřednictvím jednotlivých akcí, které zařízením často zajišťovaly externí organizace. Naproti tomu ČŠI zaregistro-vala zvýšený počet zařízení, která využívají možnost samostatného nebo startovacího bydlení mimo běžnou rodinnou skupinu (včetně samostatného zajištění nákupů, vaření, praní atd.). Dalším pozitivním zjištěním v této oblasti je, že 86 % zařízení podporuje a umožňuje dokončit vzdělávání zletilých nezaopatřených osob (18–26letých) na základě smlouvy o prodlouženém pobytu. Přes 90 % zařízení zajišťuje prevenci rizikového chování. Její praktická efektivnost je však patrně nižší, protože 12,9 % dětí oslovených v rozhovorech uvedlo, že se v zařízení setkaly s tím, že je někdo z dětí nebo dospělých poni-žoval, šikanoval nebo napadal. Zapojení dítěte do sociálních vztahů v rámci zařízení, navazování přátelských vztahů mezi dětmi a předcházení vzniku jakýchkoli forem izolace od ostatních nebo vzniku šikany plně podporuje 42 % zaří-zení, spíše podporuje s drobnými nedostatky 56 % zařízení.Pozitivní je spolupráce zařízení s neziskovými či charitativními organizacemi při rozšiřování některých kompetencí umístěných dětí, zejména v oblasti finanční gramotnosti a sociálních dovedností. Většina zařízení aktivně vytváří pod-mínky pro vytvoření a/nebo udržování kontaktu dítěte s rodinou a blízkými osobami. Průběžně se zvyšuje také počet zařízení, která spolupracují s běžnými rodinami v rámci hostitelské péče, jež většímu počtu dětí umožňuje zažít domácí prostředí rodiny. Tím se zvyšuje možnost odchodu dítěte z ústavního zařízení do nové rodiny. Následnou podporu a po-radenství pro mladého dospělého, který opustil péči, realizuje v plné míře pouze 26 % zařízení. Některé prvky podpory byly zaznamenány u 66 % zařízení, přičemž 8 % sledovaných zařízení se podporou a poradenstvím dětí, které opustí péči, v podstatě nezabývá.9.4 Závěry a doporučení pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovyPozitivní zjištění ■Pedagogové zařízení využívají širokou a proporčně vyváženou škálu výchovně-vzdělávacích metod, které jsou pro děti motivační a jsou významným činitelem pro efektivitu výchovně-vzdělávacího procesu i funkční nastavení vzájemných vztahů s pedagogy. ■V praxi uplatňované dobré znalosti pedagogů o individuálních a specifických potřebách dětí byly účelně vyu-žívány k dosažení stanovených cílů. ■Většina zařízení se svým prostorovým uspořádáním a materiálním vybavením přibližuje životu běžné rodiny. Počet zařízení, která využívají jiné zdroje pro vylepšení a zpříjemnění pobytu dětí, meziročně vzrostl o 8 %. ■Spolupráce zařízení s externími subjekty při realizaci volnočasových aktivit umožňuje dětem rozvoj klíčových kompetencí v přirozeném vrstevnickém prostředí. ■Prostřednictvím cvičných (startovacích) bytů se zvyšuje počet zařízení, která umožňují umístěným dětem získávat kompetence důležité pro život mimo zařízení. ■Postupně se zvyšuje spolupráce zařízení s neziskovými či charitativními organizacemi s cílem rozšiřování finanční gramotnosti a sociálních dovedností dětí.Negativní zjištění ■Počet nekvalifikovaných pedagogů pracujících v tomto typu zařízení opětovně překročil 30% hranici. Tento dlouhodobý problém je výslednicí a kombinací vysokých odborných a osobnostních nároků na výkon práce, neatraktivního finančního ohodnocení a nízké nezaměstnanosti v některých regionech způsobující také vyso-kou fluktuaci zaměstnanců. ■Pětina zařízení nemá zpracovány postupy pro pravidelné hodnocení a kontrolu svých pracovníků a také je neaplikuje. Tento nedostatek pak prohlubuje v části zařízení zaznamenaný rozdílný přístup vychovatelů vůči dětem při výchovně-vzdělávací činnosti a způsobuje třecí plochy mezi pedagogy i dětmi. ■Téměř třetina hodnocených zařízení soustavně nezískává informace o posunech výsledků každého dítěte ve všech vzdělávacích oblastech tak, aby na ně mohla reagovat vhodnými pedagogickými opatřeními, při-čemž 18 % dětí nebylo aktivně motivováno k dosahování dobrých výsledků a neprojevovalo kvalitní sociální a osobnostní kompetence.