Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201889 | ZAŘÍZENÍ PRO VýKON ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNé VýCHOVYsamostatnost dětí. Rozvoji kreativity dětí, technickým dovednostem, schopnosti spolupráce či práci s informacemi pedagogové věnovali dostatečnou pozornost. Zastoupení kritického myšlení a schopnosti argumentovat se vyskytovalo v 27,7 % hospitací. Podíl jednotlivých složek při rozvoji dítěte je ve střednědobém horizontu téměř neměnný. TABULKA 116 | Sledovaná činnost rozvíjela – podíl hospitací (v %)Sledovaná činnost rozvíjelaPodílKreativitu dětí37,8Samostatnost62,2Schopnost spolupráce46,1Práci s informacemi34,2Kritické myšlení a schopnost argumentace (schopnost vlastního názoru a náhledu)27,7Technické dovednosti (praktické a rozumové dovednosti)34,7Kulturní povědomí10,1Multikulturní výchovu2,8Environmentální výchovu4,4Žádnou z uvedených oblastí0,5Pedagogové při hospitacích vedli své činnosti odborně a účelně k dosažení stanovených cílů s přihlédnutím k věku dětí a jejich individuálním potřebám. V rámci prováděných aktivit s dětmi i v pohospitačních rozhovorech prokazovali pedagogové dobré znalosti individuálních a specifických potřeb dětí a uplatňovali je také v praxi. Vhodnou formou diskuse, řízeného či spontánního rozhovoru průběžně zjišťovali a upravovali přiměřenost svých požadavků k dětem, jejich porozumění, jako předpokladu pro dosažení výchovně-vzdělávacích cílů. Pedagogové ke své činnosti vhodně využívali vnitřní i vnější prostory zařízení v návaznosti na stanovený vzdělávací cíl. Obývací pokoj a ložnice jsou pak místa, která v rámci možností zařízení děti nejčastěji a nejraději využívají. Vlastní klubovna, zahrada či hřiště jsou prostory, kterými školská zařízení již běžně disponují a které také účelně využívají.9.2.1 Realizované výchovné a vzdělávací metodyPři výchovně-vzdělávací činnosti bohužel přetrvává její nesystematické plánování u 36 % zařízení. Chybí zde pře-devším návaznost a provázanost mezi školním vzdělávacím programem, programem rozvoje osobnosti dítěte a jeho aplikace do týdenních programů výchovně-vzdělávací činnosti. Srovnatelně s minulým školním rokem využívali pe-dagogové k naplňování cílů stanovených v programech osobnosti stejné spektrum vzdělávacích strategií. Také bylo zjištěno, že v každodenní praxi se pedagogové zaměřují již více na osobnostní rozvoj dětí. V týdenních programech se však cíle zaměřené na tuto oblast vyskytují spíše nárazově. Není tak jasné jejich průběžné plnění a stanovení dalších dílčích cílů na základě sebehodnocení dětí. Negativní zprávou je také skutečnost, že počet zařízení, která dostatečně sledují pokrok každého dítěte, se dynamicky snížil. Úrovní vyžadující zlepšení bylo hodnoceno 38 % zařízení. GRAF 112 | Výuka – podíl zařízení (v %)13,622,011,918,676,357,664,479,710,220,323,71,70102030405060708090100Pedagogové systematicky promýšlejí a p ipravují vzd lávánířěv souladu s v domostními, dovednostnímiěi postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentechza ízení a pot ebami d tířřěPedagogové vyu ívají široké spektrum výchovn -žě-vzd lávacích strategií pro napln ní stanovených cílěěůPedagogové systematicky sledují vzd lávací pokrok ka déhoěž dít te a p i plánování a realizaci vzd lávání zohled ujíěřěňindividuální pot eby d tířěPedagogové se ve své práci zam ují na sociálníěřa osobnostní rozvoj d tíěvýbornáo ekávanáčvy adující zlepšenížnevyhovující