Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201859 | ZAŘÍZENÍ PRO VýKON ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNé VýCHOVYGRAF 110 | Zařízení má zajištěnu pravidelnou systematickou péči etopedů – podíl zařízení (v %)43,924,431,70102030405060708090100anoano, áste n (výše úvazku neumo uje zcela pravidelnou systematickou pé i pro všechny d ti)čč ěžňčěneZpůsob podpory osobnostního a profesního rozvoje pracovníků sice definovala drtivá většina zařízení, avšak třetina z nich se na svém profesním rozvoji aktivně nepodílí. Toto zjištění také souvisí se skutečností, že 1/5 zařízení nemá přesně určeny postupy pro pravidelné hodnocení a kontrolu svých pracovníků. Tento nedostatek pak prohlubuje v části zařízení zaznamenaný rozdílný přístup vychovatelů vůči dětem při výchovně-vzdělávací činnosti a způsobuje třecí plochy mezi pedagogy i dětmi. Pedagogové tak ani nejsou motivováni či hodnoceni za aktivní přístup. O naplňování profesního rozvoje svých pedagogů nedostatečně pečovalo 30 % zařízení, což je mnoho.9.1.4 Řízení zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovyŘeditelé většiny navštívených zařízení měli jasnou představu o dalším směřování a rozvoji svých organizací. Nereali-stické strategie či nejasné vize rozvoje, které pedagogové nesdíleli a nenaplňovali, tak byly ve dvou případech hodno-ceny na nevyhovující úrovni, u 14 % navštívených zařízení byly zjištěny částečné nedostatky. Významná většina na-vštívených školských zařízení (78 %) má nastaveny cíle školního vzdělávacího programu dostatečně srozumitelně pro rodiče i pedagogy a také ve stejném procentuálním zastoupení umožňuje vedení zařízení všem aktérům konstruktivně komunikovat a podílet se na fungování zařízení. Čtyři školská zařízení však musela své školní vzdělávací programy obsahově přepracovávat a upravovat. Pětinový podíl zařízení, která nejsou dostatečně ve své činnosti otevřená a trans-parentní, je vysoký a projevuje se např. nedostatečnou spoluprací školských zařízení s místně příslušným diagnostic-kým ústavem při zabezpečení komplexní péče o děti či orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Na zajišťování ochrany osobních a citlivých údajů pak důsledně dbala všechna navštívená zařízení. Až na jednu výjimku všichni ředitelé využívají ke svému profesními rozvoji kurzy a semináře v rámci i mimo rámec dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zaměřují se hlavně na pedagogické vedení zařízení, ekonomickou, fi-nanční a legislativní oblast. Vzdělávání zaměřeného na pedagogické kompetence, klíčové kompetence, individualizaci vzdělávání či pedagogickou diagnostiku se ředitelé zařízení účastní okrajově, což i s přihlédnutím k omezené nabídce vzdělávacích institucí svědčí o jejich preferencích při řízení zařízení. Z důvodu významných nedostatků při přijímání účinných opatření při řízení zařízení bylo sice pouze jedno zařízení hodnoceno jako nevyhovující, dílčí nedostatky však byly zjištěny u téměř 1/3 z nich. Týkaly se zejména vytváření podmínek pro zdravý vývoj dětí a pro předcházení vzniku sociálněpatologických jevů, udělování opatření ve výchově, deklarace práv a povinností dětí ve vnitřním řádu či dodržování práv dětí v praxi školského zařízení. GRAF 111 | Vedení zařízení aktivně řídí, pravidelně monitoruje a vyhodnocuje práci zařízení a přijímá účinná opatření – podíl zařízení (v %)12,054,032,02,00102030405060708090100výbornáo ekávanáčvy adující zlepšenížnevyhovujícíTéměř všechna zařízení mají nastaven způsob pro možné stížnosti dětí či jejich zákonných zástupců. Ze souhrnných odpovědí dětí pak vyplývá, že drtivá většina z nich byla se svými právy a povinnostmi seznámena a také znají možnosti při řešení svých návrhů, žádostí a stížností. Možnost si na něco nebo někoho stěžovat využila čtvrtina z nich, 40 % dětí však stížnost nepomohla problém vyřešit buď vůbec, nebo jen částečně. Nastavené mechanismy proti zneužití moci a postavení pracovníků vůči dětem tedy v části zařízení nejsou efektivní. Ve prospěch zařízení hovoří skutečnost, že