Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201849 | ZAŘÍZENÍ PRO VýKON ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNé VýCHOVYse negativně odráží i ve způsobu života v zařízení. Vybavení informačními technologiemi má různou kvalitu napříč všemi typy zařízení, krajové příslušnosti či druhem zřizovatele. Je potřeba obnovy, včetně přístupu k internetu.9.1.2 Finanční podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovyHodnocená zařízení hospodařila především s přidělenými finančními prostředky ze státního rozpočtu a s příspěvky od zřizovatele. Využívala je na pokrytí neinvestičních výdajů a na zajištění chodu zařízení. Chyběly však finanční prostředky na rekonstrukce zařízení, jejichž realizace se značně oddaluje. Na obnovu zařízení využívají ředitelé též bezúplatného převodu nepotřebného majetku státu a pravidelné čerpání vlastních fondů. Většina ředitelů využívá na-bídky sponzorů, firem a nadací především pro zlepšení materiálních podmínek, na zajištění kurzů pro děti, mimoškolní činnosti a prázdninové akce. Těchto dnes již širokých možností, jak dětem zlepšit či zpříjemnit pobyt v zařízení nad rámec přidělených finančních prostředků, však nevyužívá 8 % ředitelů. Kapesné bylo dětem u kontrolovaných zařízení vypláceno podle ustanovení ve vnitřním řádu a bylo zabezpečeno v souladu s předpisy.Veřejnosprávní kontrola v letošním školním roce v zařízeních neprobíhala. Veřejné výdaje na zařízení pro výkon ÚV a OV v mil. Kč za rok 2019 činily 4 057,9. Podíl z veřejných výdajů na vzdělávání byl 1,6 %.9.1.3 Personální podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovySituace v oblasti personálního zabezpečení zařízení se dlouhodobě nelepší. Nízký zájem odborné veřejnosti pracovat v takto náročném prostředí se projevuje jak u řadových pedagogů, tak i u vedoucích pracovníků. Ke konkurzním říze-ním na místa ředitelů těchto zařízení (16) se v 75 % přihlásil pouze jeden uchazeč, dosavadní ředitel ze 73 %, v pěti případech pak ještě doplněný o jednoho uchazeče z řad pedagogů zařízení. Z odborné veřejnosti se k těmto konkurzům přihlásilo pouze sedm zájemců, z nichž dva pak byli doporučeni zřizovateli ke jmenování na místo ředitele jako nej-vhodnější uchazeči. Negativní trend v oblasti nesplňování kvalifikačních předpokladů pro výkon práce pedagogických pracovníků z minu-lých let již přetrvává dlouhodobě. Polovina zařízení se potýká se zabezpečením péče o děti kvalifikovanými pedagogy, 34 % z nich pak bylo hodnoceno v této oblasti na úrovni vyžadující zlepšení. Všichni pracovníci ve školských zaříze-ních byli bezúhonní, nebylo zjištěno porušení zákonných předpisů. Podmínku psychické způsobilosti splňovalo 90 % pedagogických pracovníků, v pěti školských zařízeních tato nutná podmínka výkonu přímé pedagogické činnosti u ně-kterých pedagogů splněna nebyla a tento také již přetrvávající nedostatek vytváří významný prostor pro snížení kvality poskytované péče dětem, či dokonce jejich potenciální ohrožení bezpečnosti a zdraví. Obdobné riziko hrozí také u 1/3 zařízení, které nemají stanoven způsob přijímání a působení dobrovolníků, externistů ve vztahu k umístěným dětem. Nedostatek pedagogů na trhu práce ochotných pracovat v takto náročném prostředí školských zařízení se pak projevil také tím, že část zařízení v průběhu školního roku neupravovala dostatečně počty pedagogických pracovníků ve službě v závislosti na potřebách dětí. Vyšší počet dětí na jednoho pedagoga tak může způsobit a také způsobuje vysoké riziko výskytu sociálněpatologických jevů v rodinné či výchovné skupině. Slabé zastoupení mužského vzoru v rámci rodin-ných skupin či úplně celého zařízení pak přetrvává zvláště v dětských domovech.V navštívených školských zařízeních pracovalo v průměru 1,7 speciálního pedagoga – etopeda a jeden psycholog. Toto zjištění je však významně zkresleno vyššími počty těchto specialistů v diagnostických a výchovných ústavech či dětských domovech se školou. Ve standardních dětských domovech tito odborní pracovníci poskytují systematickou specializovanou péči dětem jen zřídka. Dětské domovy tak nemohou provádět průběžnou diagnostiku dětí a poté účin-něji cílit péči. Intervenční psychologická či etopedická péče prováděná v dětských domovech externími pracovníky nemá až na výjimky trvalý a komplexní charakter.