Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201567 | ZáKLADNÍ UMěLECKé VZDěLáVáNÍ7.1.4 Personální podmínky v základním uměleckém vzdělávání7�1�4�1 Ředitelé základního uměleckého vzděláváníVe všech hospitovaných školách splňují ředitelé předpoklady pro výkon funkce. Z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání byl nejčastěji zaznamenán magisterský stupeň vysokoškolského vzdělání (55 %), dále vyšší odborné vzdělání (23,3 %) a bakalářský program VŠ vzdělání (10 %). Celková délka pedagogické praxe ředitelů je v průměru 24,1 roku a proti loňskému hodnocení představuje mírné snížení průměrného věku ředitelů škol, což bylo zapříčiněno jmenová-ním nově nastupujících ředitelů na základě konkurzních řízení (v předchozím školním roce byla zaznamenána hodnota 26,9 roku). Ve školním roce 2019/2020 se uskutečnilo 23 konkurzních řízení na obsazení místa ředitele ZUŠ, z nichž 12 následo-valo po skončení řádného funkčního období stávajícího ředitele (52,2 %), dva konkurzy se uskutečnily po odvolání ředitele z funkce zřizovatelem a ve čtyřech případech po ukončení pracovního poměru na straně ředitele školy, jeho rezignaci, ve třech případech pak pro jeho odchod do důchodu. Jeden z konkurzů byl opakován poté, co žádného z vybraných uchazečů zřizovatel ředitelem školy nejmenoval, a jedno z konkurzních řízení bylo uskutečněno na místo ředitele nově zřizované ZUŠ. Všichni ředitelé navštívených ZUŠ zvládali na odpovídající úrovni jak výkon této funkce, tak další pozici v organi-zační struktuře školy (mj. koordinátor ŠVP, třídní učitel, předsednictví předmětové komise) a vlastní pedagogickou činnost, pouze v jednom případě bylo zjištěno porušení v plnění předepsaného rozsahu hodin přímé vyučovací činnosti ředitele školy.Ředitelé ZUŠ vesměs kladou požadovaný důraz na své další vzdělávání. Kurzů, seminářů a dalších akcí v rámci DVPP k prohlubování odborné kvalifikace se v posledních dvou letech zúčastnilo 84,7 % ředitelů. Pouze v 5,2 % případů ČŠI vyhodnotila přístup ředitelů k vlastnímu odbornému růstu jako nevyhovující, v 79,3 % případů byl konstatován stav vyhovující, v 15,5 % jako výborný. Je přitom patrné, že zejména u větších škol upřednostňují ředitelé semináře a kurzy podporující rozvoj legislativních (68 %) a manažerských znalostí a schopností (40 %), což se zjevně projevuje na úrovni řízení dané školy, kvalitě zpracování strategických dokumentů, vnitřním klimatu školy apod. V odpovídající míře se však věnují rozvoji svých vědomostí a znalostí v předmětech, které vyučují (64 %).Z analýzy dotazníku určeného ředitelům navštívených ZUŠ vyplynulo, že i nadále považují za nejčastější překážku při výkonu své funkce administrativní zátěž – v tomto smyslu odpověděly tři čtvrtiny z nich (74,2 %). Ředitelé dále pouka-zovali na nepružnou a nepřehlednou legislativu (44,1 %) a nedostatečnou míru vnímání prestiže učitelského povolání společností (31,8 %). Naopak pozitivním zjištěním ankety byla skutečnost, že jen sporadicky ředitelé poukazovali na rozpočet školy (8,8 %), platové ohodnocení (7,1 %) nebo nedostatečnou podporu ze strany zřizovatele (5,3 %).7�1�4�2 Učitelé základního uměleckého vzděláváníVe školním roce 2019/2020 působilo v ZUŠ v České republice 12 178 interních učitelů (z toho 7 416 žen) a 1 019 uči-telů externích (z toho 586 žen). Celkový počet učitelů tedy dosáhl počtu 13 197 osob. Nadále tak pokračoval postupný meziroční nárůst počtu pedagogů (viz graf č. 92). Složení pedagogických sborů ZUŠ je převážně stabilizované. V je-jich skladbě jsou zastoupeni jak učitelé s dlouholetou pedagogickou zkušeností (a často i s aktivní praxí v umělecké činnosti), tak s pedagogickou praxí kratší, včetně nově nastupujících. Při kontrole vždy ředitelé předložili plán DVPP, poskytující celému spektru pedagogických pracovníků možnost cílených vzdělávacích aktivit.