Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201436 | VYŠŠÍ ODBORNé VZDěLáVáNÍstudenty. Ředitelé škol musí být osobnostmi, které aktivně řídí a systematicky vyhodnocují pedagogické procesy, roz-víjejí pedagogické sbory a přijímají opatření pro zvyšování kvality ve vzdělávání. Učitelé a ředitelé vyšších odborných škol se ve stávajících podmínkách neobejdou bez další systémové podpory státu směřující ke zvýšení motivace, pres-tiže a atraktivnosti vykonávání učitelského povolání a ke zvýšení zájmu o řídící funkce ve školách.6�1�4�1 Ředitelé vyšších odborných školV hodnocených vyšších odborných školách přetrvává v oblasti řízení škol stagnace v zajištění kvalitních personál-ních podmínek. Zákonné požadavky pro výkon funkce splňovali všichni ředitelé vyšších odborných škol. Ve srovnání s předchozím školním rokem se nepatrně zvýšil počet škol (5,6 % hodnocených škol), ve kterých bylo zjištěno poruše-ní právních předpisů v plnění nebo rozsahu přímé vyučovací činnosti ředitele školy. Rovněž se oproti předcházejícímu období zvýšil počet ředitelů vyšších odborných škol, kteří se nedostatečně věnují vlastnímu osobnímu rozvoji (11,1 % ředitelů vyšších odborných škol se neúčastnilo v posledních dvou letech žádné formy dalšího vzdělávání). Ve struktuře dalšího vzdělávání ředitelů vyšších odborných škol byly v hodnocených školách zaznamenány jen nepatrné změny. Již tradičně byla ze strany ředitelů věnována největší pozornost legislativní oblasti (70 %) společně s organizačním řízením školy (70 %), podobně také oblasti pedagogického vedení školy (50 %). Žádný ředitel se nevěnoval oblasti podpory rozvoje gramotností a klíčových kompetencí či oblasti výuky v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí. Opět se potvrdil trend upřednostňování rozvoje v legislativní a organizační oblasti na úkor vlastního pedagogického řízení vzdělávacího procesu a není tedy věnována dostatečná pozornost oblasti kvality výuky.Ve vyšších odborných školách se potvrdil pokračující negativní trend ve stárnutí řídících pracovníků. Nedaří se zvýšit počet ředitelů ve věku 31–40 let (5,6 %) a rovněž ředitelé ve věkové kategorii 41–50 let (16,7 %) jsou zastoupeni v malé míře. Nejpočetnější skupinou jsou ředitelé ve věku 51–60 let (33,3 %) a ve věkové kategorii 61–70 (33,3 %). Průměrný věk ředitelů ve vyšších odborných školách byl 57,1 roku. S tímto negativním trendem stárnutí ředitelů škol a s velmi malou generační obměnou v řídících funkcích souvisí i zvyšující se počet ředitelů s mnohaletou pedagogic-kou praxí ve školách na průměrnou hodnotu 28,7 roku.GRAF 86 | Věková skladba ředitelů vyšších odborných škol – podíl ředitelů (v %)5,616,733,333,311,10510152025303531–40 let41–50 let51–60 let61–70 let71–80 let6�1�4�2 Učitelé vyšších odborných školŘeditelé vyšších odborných škol kladou maximální důraz na zajištění výchovně-vzdělávacího procesu kvalifikovaný-mi učiteli. Tento trend se projevil ve velmi vysokém podílu kvalifikovaných pedagogů, který na hodnocených školách dosáhl 98,2 %. Stejně tak poměrně vysoké procento externích učitelů (29,8 %) je přetrvávající jev, který ukazuje provázanost vzdělávacích programů vyšších odborných škol s praxí, kde výuku hlavně odborných předmětů zajišťují odborníci z praxe. Při posuzování kvality pedagogického sboru byly u hodnocených vyšších odborných škol největší rezervy ve spolupráci pedagogů na svém profesním rozvoji (téměř 17 % vyžadující zlepšení).TABULKA 94 | Kvalifikovanost pedagogů (v %)Sledovaný parametr ČR (statistika MŠMT)2017/20182018/20192019/2020Kvalifikovaní pedagogové – přepočtení na plně zaměstnané97,898,298,2