Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201375 | MEZIKRAJSKé ROZDÍLY PODMÍNEK, PRůBěHU A VýSLEDKů ZáKLADNÍHO A STŘEDOŠKOLSKéHO VZDěLáVáNÍ – VYBRANé SOUVISLOSTITABULKA 87 | Mezikrajské srovnání faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzděláváníKraje rozděleny do tří kategorií; – skupina krajů s nejvyššími hodnotami faktoru; – skupina krajů s průměrnými ●○hodnotami faktoru; – skupina krajů s nejnižšími hodnotami faktoru; modré podbarvení pro výrazně horší hodnotu ●faktoruKrajABCDEFGHIJKLHlavní město Praha●●○○○●●●●●○●Středočeský●○●●●●○●○○○●Plzeňský●○●●○○○●○○●●Karlovarský●●●●●○○○●●●○Ústecký●●●●●●●○●●●○Jihočeský●●●●●●●●●○○●Liberecký●●○●●●○●●●○○Královéhradecký○●○○○●●○○●●●Pardubický○○●○●●●○○○●○Vysočina○●●○○●●●●○●●Jihomoravský●○○●●○○○●●●●Olomoucký○○●●●●●●●●●●Moravskoslezský○●●●○○●●●●●○Zlínský●●○○●○●●○●○●Pozn.: A – faktor „Řízení školy“; B – faktor „Metody výuky v hodině“; C – faktor „Badatelská výuka a kreativita žáků; D – faktor „Organizace a atmosféra výuky a aktivita žáků“; E – faktor „Hodnocení výuky v hodinách“; F – faktor „Poskytovaná zpětná vazba k práci učitele“; G – faktor „Materiální podmínky práce učitele“; H – faktor „Vztahy učitelů a vazba na další aktéry“; I – faktor „Vztahy žáků a vazba na další aktéry“; J – faktor „Řešení neúspěchu žáků“; K – faktor „Vztahy ve třídě“ – žáci gymnázií; L – faktor „Vztahy ve třídě“ – žáci dalších maturitních oborů.Širší kontext hodnocení informací uvedených v tabulce č. 87 primárně naznačuje stabilitu většiny zjištění formulo-vaných pro základní vzdělávání také v případě středních škol. Opětovně je tak zaznamenáno pozitivní působení jak dobrých socioekonomických předpokladů, tak vesměs příznivých hodnot sledovaných faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzdělávání v případě hlavního města Prahy. Naopak negativní působení jak nepříznivých socioekono-mických předpokladů, tak vesměs horších hodnot sledovaných faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzdělá-vání je opětovně pozorováno v případě Karlovarského a Ústeckého kraje.Příznivé hodnoty sledovaných faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzdělávání jsou zaznamenány také v pří-padě Moravskoslezského a Olomouckého kraje. I v případě středoškolského vzdělávání tak lze pozorovat kontrast dvojic krajů se spíše horšími socioekonomickými předpoklady: (a) Karlovarský a Ústecký kraj a (b) Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Tyto dvojice krajů se ovšem odlišují v charakteristikách sledovaných faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzdělávání, přičemž odlišnosti reflektující kvalitu podmínek a průběhu vzdělávání lze pozorovat také v dosažených vzdělávacích výsledcích žáků, především pak v rámci jejich neúspěšnosti u maturitní zkoušky (viz ta-bulka č. 83).Spíše dobré charakteristiky sledovaných faktorů podmínek a průběhu středoškolského vzdělávání lze zaznamenat také v případě tří krajů s nízkou mírou neúspěšnosti u maturitní zkoušky, tj. Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Kraje Vysočina, v nižší míře pak také v případě Královéhradeckého kraje. Opačné tvrzení je relevantní pro Jihočeský kraj. Ne zcela jednoznačné je postavení jednak Středočeského kraje, které však může být významně ovlivněno mobilitou středoškoláků za vzděláním v pražských středních školách, a jednak dalších dosud neuvedených krajů.5.3 Shrnutí a další výhledZjištění uvedená v této kapitole ukazují vysoký potenciál datové základny ČŠI pro syntetické analýzy založené na zjednodušení informační struktury a prováděné na různých prostorových úrovních, primárně na úrovních národní a krajské. Poznatky prezentované v kapitole 5.1 a 5.2 poskytují některé náměty pro diskusi silných a slabých stránek krajských vzdělávacích systémů, a to také v kontextu možných vazeb ke vzdělávacím výsledkům žáků a socioekono-mickým podmínkám vzdělávání.MEZIKRAJSKé ROZDÍLY PODMÍNEK, PRůBěHU A VýSLEDKů ZáKLADNÍHO A STŘEDOŠKOLSKéHO VZDěLáVáNÍ – VYBRANé SOUVISLOSTI