Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201214 | STŘEDNÍ VZDěLáVáNÍ ■vyučovací hodina byla hůře organizačně promyšlena a realizována, což vedlo k menší plynulosti hodiny, která také častěji působila na žáky jednotvárně; ■ve vyučovací hodině se častěji vyskytovali žáci, kteří nepracovali se zájmem, tj. pracovní klima vyučovací hodiny bylo horší.Nejmenší rozdíly mezi navštívenými hodinami hlavních maturitních předmětů v obou skupinách středních škol lze pozorovat v případě utváření pozitivní atmosféry mezi učitelem a žáky, respektive mezi žáky navzájem . Tento pozi-39tivní jev vyučovacích hodin se však promítl ve vyšší samostatné aktivitě žáků častěji na středních školách zařazených do kategorie ostatních středních škol. Uveďme, že nejhůře lze v kontextu sledovaných charakteristik organizace a atmosféry výuky na středních školách hodnotit průběh výuky matematiky, naopak nejlépe v tomto ohledu vychází hodnocení průběhu výuky cizího jazyka. Toto zjištění naznačuje možné důvody pro obecně často pozorovanou nízkou oblíbenost matematiky ze strany žáků (nejen) středních škol.TABULKA 78 | Cíl, organizace a atmosféra hodiny (podíl hospitací s výskytem hodnoceného jevu v %)Hodnocený jevČeský jazykMatematikaAnglický jazykCelkemNeúsp. školyOst. školyNeúsp. školyOst. školyNeúsp. školyOst. školyNeúsp. školyOst. školyNejpozději po skončení vyučovací hodiny byl žákům cíl zřejmý.5768476867725869Hodina měla spád, byla dobře organizačně promyšlena a realizována.3860295439583558Hodina působila na žáky jednotvárně.3220422430233522Téměř všichni žáci pracovali po většinu hodiny se zájmem.3458375741613759Ve vztahu k učiteli a mezi žáky panovala v průběhu hodiny příjemná atmosféra.6674637474776875Metody a formy výukyZjištění o využívaných metodách a formách výuky v navštívených hodinách středních škol s vysokou mírou neú-spěšnosti žáků u maturitní zkoušky dobře doplňují poznatky týkající se jejich méně příznivých charakteristik organi-zace a atmosféry výuky hlavních maturitních předmětů. V hospitovaných hodinách v této skupině středních škol byl ve srovnání s ostatními středními školami častější spíše jednotvárný průběh výuky, který nevyužíval praxi účelného střídání různých metod a forem. Dále dominovala frontální výuka a méně byly zařazeny postupy založené na spolu-práci žáků, cílené diskuzi k úkolům či badatelská forma výuky (samostatné objevování nových poznatků přímo žáky).Naopak významnější rozdíly mezi oběma skupinami středních škol nebyly pozorovány při využití chyby pro didaktic-ké účely a při uvádění vhodných příkladů z reálných situací.Z předmětového hlediska bylo nejméně zdařilé využití aktivizujících metod a forem pro výuku matematiky, naopak nejvíce zdařilé ve výuce cizího jazyka. Toto zjištění dotváří pomyslnou vazbu horších charakteristik organizace a at-mosféry výuky v navštívených hodinách hlavních maturitních předmětů na jedné straně a volby metod a forem výuky na straně druhé (viz charakteristiky organizace a atmosféry výuky matematiky vs. charakteristiky organizace a atmo-sféry výuky cizího jazyka). Také se ukazuje, že učiteli středních škol s vysokou mírou neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky deklarovaná častá účast na DVPP se zaměřením na metody a formy výuky se jen omezeně promítá do vlast-ního průběhu výuky.39 Rovněž zástupci středních škol s vysokou mírou neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky nevnímají existenci významnějšího nepříznivého vlivu vztahů mezi aktéry vzdělávání (vedení, pedagogové, žáci, případně rodiče, zřizovatel) na výsledky žáků u maturitní zkoušky.