Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201134 | STŘEDNÍ VZDěLáVáNÍGRAF 79 | Opatření ke snížení školní neúspěšnosti žáků – podíl ředitelů a učitelů (v %)24,334,022,025,334,383,282,540,271,244,316,041,448,658,059,167,476,276,877,379,60102030405060708090koncepce domácí p ípravyřdiferencovaná práce v hodináchskupinové dou ováníčspolupráce se školskými poradenskými za ízeními (PPP, SPC),řdiagnostikaindividuální dou ováníčindividuální práce v hodináchpodp rná opat ení ve výuce (nap . oznámení testu, zkoušení, povoleníůřřur itých pom cek)čůzvýšená spolupráce se zákonnými zástupci ákž ůkonzultacespolupráce se školním poradenským pracovišt m (výchovný poradce,ěspeciální pedagog, školní psycholog)řediteléu iteléčVnitřní rozpor je i v odpovědích jednotlivých ředitelů středních škol, 79,6 % ředitelů uvádí jako opatření pro žáky ohrožené školní neúspěšností spolupráci se školním poradenským pracovištěm, ale jen 63,2 % ředitelů zařadilo školní poradenské pracoviště do skupiny, která průběžně pracuje se vzdělávacími výsledky žáků s cíli omezit riziko studijního neúspěchu. Učitelé uvádějí, že nejvýraznější vliv na výslednou známku žáků na vysvědčení má jejich aktivita v hodině (76,2 %) a rozsáhlejší písemné práce v hodině (75,7 %). Avšak ve vyučovacích hodinách velmi často volí metody a formy prá-ce, které aktivní zapojení žáků do procesu vzdělávání neumožňují. V hospitované výuce převažovala frontální forma vzdělávání (77,9 %). V užitých vyučovacích metodách byli v jedné třetině vyučovacích hodin aktivní především pe-dagogové, méně žáci. Nejpasivnější byli žáci nematuritních oborů vzdělání, naopak nejvíce se do procesu vzdělávání zapojovali žáci gymnázií.Pro maximální rozvoj žáků podle jejich individuálních schopností je významný způsob hodnocení žáků ze strany učitelů a podpora vzájemného hodnocení a sebehodnocení, jako účinného nástroje pro sebereflexi žáků. Přesto pou-ze v necelých 60 % hospitovaných hodin učitelé poskytovali alespoň některým žákům zpětnou vazbu využitelnou k jejich dalšímu učení, nejvíce v gymnáziích (64,9 %), nejméně v nematuritních oborech vzdělání (48,7 %). Střední školy tedy paradoxně poskytují zpětnovazební podporu pro další učení nejméně žákům, kteří motivaci k dalšímu učení nejvíce potřebují. V téměř 27 % vyučovacích hodin bylo jediným hodnocením stručné hodnocení okamžitých výkonů žáků. Nejčastěji formou jednoslovného vyjádření „dobře“ x „špatně“, „ano“ x „ne“. Ve středním vzdělávání citelně chybí širší využití formativního hodnocení jako nástroje k efektivnímu vzdělávání žáků podle jejich individuálních schopností a možností s důrazem na komunikaci, poskytnutí zpětné vazby, stanovení individuálních výukových cílů a sledování pokroku každého žáka. Učitelé však stále upřednostňují sumativní hodnocení známkami nebo bodovou stupnicí (62,2 %), v gymnáziích 62,1 %, v maturitních oborech 63,7 %, v nematuritních oborech 70,3 % učitelů. Pouze