Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2019/20201124 | STŘEDNÍ VZDěLáVáNÍPřibližně polovině škol se většinou daří odhalit šikanu v počátečních vývojových stadiích. Pokročilou šikanu (čtvrté stadium) za pomoci specialistů bylo nuceno řešit 3,1 % škol. Ani jeden ředitel hodnocené školy neuvedl, že by situace dospěla do stavu totality neboli dokonalé šikany (páté stadium). Přestože odborné povědomí pedagogů i ředitelů 34 o mechanismech šikany roste, zůstává v řadě škol zejména počáteční stadium šikany nerozpoznáno, popř. je zlehčo-váno. V krajních případech je šikana dokonce záměrně skrývána, protože někteří učitelé a ředitelé vnímají přiznání šikany jako vlastní selhání a obávají se poškození dobrého jména školy na veřejnosti. Přitom právě prostředí, kde se případy rizikového chování včas neřeší, umožňuje jeho rozvoj. V konečném důsledku jsou projevy patologického jed-nání přijímány žáky jako tolerovaná norma.Naprostá většina škol měla zpracovaný minimální preventivní program a strategii, kterou při prevenci a zjištění šikany uplatňovala. Nejčastějšími preventivními aktivitami v oblasti rizikových jevů je realizace preventivních programů (často externími odborníky) a přímá realizace minimálního preventivního programu se třídou či individuální konzul-tace s jedinci s rizikovým chováním. Vysokou míru absence žáků ve výuce se školám nedaří snižovat, což má negativní dopad na vzdělávací výsledky. Ne-omluvenou absenci vykázal každý desátý žák hodnocených škol. Opatření přijímaná ke snížení vysoké absence a ne-omluvených hodin, jako např. spolupráce s rodiči, s výchovným poradcem, metodikem prevence, ošetřujícími lékaři, školskými poradenskými zařízeními a odborem sociálně-právní ochrany dětí, se stále jeví jako nedostatečná. Důvod povrchního zájmu žáků o výuku je potřeba hledat také v málo konkurenčním prostředí středního školství a především v její nedostatečné kvalitě. Ve většině vzdělávacích oborů převyšuje nabídka míst poptávku zájemců o vzdělávání. Ve snaze udržet si žáky jsou pak školy více tolerantní ke zvýšené absenci. Jako nejzásadnější se jeví nutnost povýšit kvali-tu výuky tak, aby sami žáci byli motivováni k účasti ve vzdělávání. Analýza podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ukazuje, že výrazné příležitosti ke zlepšení jsou v organizaci hodin na základě hodnotnější reflexe aktuálních znalostí a dovedností žáků, využívání účinných vzdělávacích strategií a cíleného vytváření situací pro aktivní učení žáků, dů-slednější individualizace a masivnější podpory sociálního a osobnostního rozvoje.4.3 Výsledky středního vzdělávání4.3.1 Celkové výsledky vzdělávání žákůDosahované výsledky žáků jsou zásadním indikátorem účinnosti naplnění cílů vzdělávání stanovených ve vzdělá-vacích programech. Vypovídají o kvalitě středních škol a o úrovni připravenosti žáků na další vzdělávání a profesní i osobní život.Při inspekční činnosti ve školním roce 2019/2020 ČŠI sledovala výsledky vzdělávání za předchozí uzavřený škol-ní rok. V hodnocených školách se prokázaly rozdíly v maturitních a nematuritních oborech vzdělání. V maturitních oborech vzdělání prospělo s vyznamenáním 26,4 % žáků, v nematuritních pouze 7,4 %. Významný rozdíl je i v po-dílu neúspěšných žáků, v maturitních oborech neprospělo 3,9 %, zatímco v nematuritních oborech neprospělo 13 % žáků. Středním školám se stále nedaří poskytovat žákům, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání, účin-nou podporu pro zlepšování. Např. ve 44,7 % středních odborných škol ČŠI hodnotila, že výsledky vzdělávání žáků neodpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. Motivace žáků k dosahování dobrých výsledků byla hodnocena na úrovni vyžadující zlepšení nebo nevyhovující v 22,3 % středních odborných škol, což úzce souvisí s nedostatečnou individualizací a diferenciací ve výuce, nízkou mírou aktivního zapojení žáků do procesu vzdělávání a účinnosti zpětné vazby, kterou poskytují pedagogové žákům. Téměř ve 40 % středních odborných škol bylo soustav-né získávání informací o posunech výsledků každého žáka a přijímání vhodných pedagogických opatření hodnoceno na úrovni vyžadující zlepšení (35,7 %) nebo nevyhovující (3,6 %). Obdobně bylo hodnoceno i sledování a vyhod-nocování úspěšnosti žáků v průběhu a při ukončování vzdělávání. Situace v gymnáziích je výrazně příznivější, a to zejména proto, že žáci mají většinou vyšší vnitřní motivaci ke vzdělávání a větší oporu v rodině. Pokud žáci pocházejí z prostředí s nízkým socioekonomickým statusem, je pro ně pro získání potřebných znalostí, vědomostí a kompetencí a dosažení maximálního rozvoje odpovídajícího jejich možnostem pomoc školy nezbytná.Opatření přijímaná ve středních školách ke snížení školní neúspěšnosti jsou částečně formální a nejsou vždy důsledně realizována v praxi, což se projevilo i v rozdílných odpovědích učitelů a ředitelů. Např. 76,8 % ředitelů uvedlo jako při-jímané opatření zvýšenou spolupráci se zákonnými zástupci žáků, avšak z učitelů toto opatření uvedlo pouze 40,2 %. Obdobný rozdíl byl i v případě spolupráce se školním poradenským pracovištěm, tedy výchovným poradcem, speciál-ním pedagogem, školním psychologem, případně metodikem prevence. Toto opatření uvedlo 79,6 % ředitelů středních škol, ale jen 44,3 % učitelů. Vyšší míra shody byla pouze v případě konzultací a podpůrných opatření ve výuce. 34 Vývojová stadia šikany podle Michala Koláře.